Za diářem DOLLER se skrývají Jirka Doležal a Honza Emler. Foto: Michal Hančovský. Za diářem DOLLER se skrývají Jirka Doležal a Honza Emler. Foto: Michal Hančovský.

Jasný recept na úspěch: Univerzální, vkusný design a jasná filosofie aneb příběh s názvem DOLLER

DOLLER je tak trochu jiný diář. S jeho pomocí byste si měli umět naplánovat čas tak, abyste kromě každodenního fungování dokázali plnit i větší, dlouhodobější cíle. Jeho autoři, Jirka Doležal a Honza Emler, vybrali před dvěma lety na Startovači peníze na tisk prvního vydání a nyní chystají už devátý dotisk. Jak DOLLER vznikal a v čem se liší od běžných ročních diářů s daty a svátky?

Vím, že zdůrazňujete především funkční a motivační stránku vašeho diáře. Mě by ale spíš zajímalo, jak vznikl jeho design. Jakmile jste věděli, jaký by měl mít obsah, jak jste řešili sazbu, tisk, vazbu a podobně?

Honza: My jsme ze začátku vůbec nevěděli, jak se tyhle věci dělají. Chodili jsme po obchodech a sbírali inspiraci, zjišťovali jsme, jaké jsou možnosti, co se týče papíru, vazby nebo desek. Zkoumali jsme ostatní diáře a osahávali jsme si různé druhy papíru, hledali jsme takový, který není moc pevný a přitom neprosvítá. Zkoušeli jsme různé gramáže, chtěli jsme, aby se do DOLLERu dalo psát plnicím perem nebo fixem, tedy aby se inkoust nepropíjel. Když jsme si tiskli první návrhy na bílý papír, zjistili jsme, že je na ostrém světle nepříjemný pro oči, proto jsme dali přednost krémové barvě, která tolik neodráží světlo. Zkoušeli jsme i různou tvrdost desek, aby diář nebyl tak tlustý, ale aby desky nebyly zase příliš ohebné a nevypadaly lacině. Měli jsme především funkční požadavky, proto jsme vybrali knižní vazbu a pevné desky, aby se ani po roce z DOLLERu nestal salát a člověk si ho mohl dát do knihovny jako takovou svou osobní kroniku. Když bude stát mezi ostatními knížkami, uvědomíš si třeba, že i tvůj osobní příběh něco znamená.

Jirka Doležal a Honza Emler. Foto: Michal Hančovský.Jirka Doležal a Honza Emler. Foto: Michal Hančovský.

Konzultovali jste s někým třeba sazbu?

Honza: Zkoušeli jsme to nějak sami a vyšlo to. Vlastně byla sranda, že když jsme začínali, neuměl jsem pořádně ani s Illustratorem, nevěděl jsem, co to je spadávka nebo Pantone barva. Ani jsme nevěděli, co bychom vlastně měli konzultovat. A tak jsme do tiskárny odeslali hotový soubor v křivkách, oni akorát přidali spadávku a první DOLLER šel do tisku. Co se týče designu, nikoho jsme se pořádně neptali, řešili jsme spíš obsahovou stránku, z níž vycházelo estetické provedení.

Jirka: Pamatuji se, jak jsme pořád tiskli návrhy a ukazovali je kamarádům, aby nám řekli, jestli jim to dává smysl.

Honza: A pak kamarádka přišla ke skoro hotovému diáři a řekla nám, že je to hezký prototyp, ale chtělo by ho celý předělat. A tak jsem upravoval fonty, velikost písma a další detaily.

Jirka: To se projevilo při první výrobě, kdy jsme dostali na výběr mezi obyčejnou a Pantone barvou. Bylo nám řečeno, že Pantone je dražší, ale rozdíl nepoznáme. Ale když jsme pak viděli výsledek, při bližším pohledu jsme zjistili, že písmenka byla rozrastrovaná. Takže příště už jsme si vybrali Pantone. I logo DOLLER jsme razili třikrát, protože v tiskárně nedokázali trefit mezeru mezi dvěma L. Oháněli se  polygrafickými normami, které se pohybují v milimetrech, ale my to chtěli posouvat o desetiny. 

Jirka Doležal a Honza Emler. Foto: Michal Hančovský.Jirka Doležal a Honza Emler. Foto: Michal Hančovský.

Měnil se diář s jeho dotisky?

Honza: Teď bude devátý dotisk a některé věci jsme měnili, ať už to bylo logo, lepší papír a kvalitnější tisk. V týdenním přehledu byl ještě řádek na výdaje, ten ale lidi nepoužívali, tak jsme tam nechali volné místo, aby si tam každý mohl psát, co chce – kolik utratí, ujde, vypije vody, jak hodnotí svůj den. A ještě pár malých úprav. 

Někdo píše, někdo radši kreslí, někdo si tam lepí fotky nebo obrázky. Někdo se drží předepsaných políček, někdo je přepisuje. Náš design to všechno umožňuje. Spousta diářů má pevně danou šablonu. Když lidé vidí linku, bojí se ji překročit. Naše linky jsou lehce neviditelné, oddělené jsou jen některé funkční části. Lidé se ale nemají bát přetahovat, malovat přes celou stranu, atd.

Jirka: Chceme, aby byl DOLLER univerzální, abychom nikoho neomezovali a neříkali lidem, co přesně mají vyplňovat. Každý ho může používat trochu jinak.  Ale lidé si ho kupují, protože chtějí, aby jim reálně pomohl s plánováním času, ne proto, že krásně vypadá.

Honza: Říkali jsme si, že když ho položíš na stůl, ať už na schůzce nebo ve škole, měl by fungovat univerzálně, při jakékoli příležitosti, v jakémkoli prostředí. Pro nás je ale funkce na prvním místě, aby se dobře používal, aby vydržel, aby ti jednotlivé prvky, co jsou uvnitř, pomohly dosáhnout tvého snu. Když jsou věci jenom hezké a nic víc, jsou k ničemu.

Jak DOLLER používá Honza Emler. Foto: Michal Hančovský.Jak DOLLER používá Honza Emler. Foto: Michal Hančovský.

Řešili jste i další formáty a barvy?

Honza: Barvy řešíme pořád. Především proto, že jsme nezvolili standardní cestu, ale nechali jsme si namíchat svou vlastní barvu koženky. Dá se tedy předpokládat, že nikdo jiný takovou barvu nepoužívá. Jenomže jsme pak zjistili, že ještě potřebujeme nabarvit gumičku, stužku a další komponenty, což tiskárna běžně nedělá. Dávají zákazníkům jen ty možnosti, co jsou ve vzorníku. Což jsme zase nechtěli připustit my, takže teď máme objednáno třeba dvacet kilometrů stužky, i když na příští várku spotřebujeme jen asi dva nebo tři kilometry.

Jirka: Měli jsme ji v plánu barevnou verzi DOLLERu už k loňským Vánocům, ale ten proces byl hodně náročný. Každý materiál se chová při barvení jinak, takže vznikal obrovský rozdíl mezi zadáním a výsledkem. Museli jsme vzorky několikrát vracet na přebarvení. Tomu už je ale konec a my máme obrovskou radost, protože konečně můžeme prozradit, že na přelomu listopadu a prosince bude nová verze na světě v plné kráse. Byl to boj, ale ten výsledek rozhodně stojí za to. Upřímně se nemůžeme dočkat, až ji uvidíme okolo sebe.

A co se týče formátu? DOLLER může být pro někoho příliš velký na to, aby ho nosil pořád s sebou.

Jirka: My jsme DOLLER dělali primárně pro nás. Pro kluky s batohem, takže tohle pro nás vůbec nebyl velký formát, naopak nám to přišlo jako zlatá střední cesta.

Honza: Zároveň jsme na začátku hledali jedno řešení, které by bylo co nejuniverzálnější. Tedy černou barvu a střední formát. Už takhle bylo pro nás jako studenty náročné zařídit a zaplatit první výrobu. Navíc nevíme o žádné velké skupině lidí, která by chtěla menší formát. Samozřejmě sledujeme, co nám lidé píšou, zjišťujeme, jaké barvy a formáty by si nejvíce přáli, netlačíme věci jen podle našich představ. Ale sami máme rádi jednoduchost výběru. Podle mě je ztráta času vybírat si z dvaceti barev a formátů. 

Jak DOLLER používá Jirka Doležal. Foto: Michal Hančovský.Jak DOLLER používá Jirka Doležal. Foto: Michal Hančovský.

Jak DOLLER používá Jirka Doležal. Foto: Michal Hančovský.Jak DOLLER používá Jirka Doležal. Foto: Michal Hančovský.

Mohli jste využít mezioborové spolupráce na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně?

Jirka: Honza studoval Projektové řízení na ČZU a já jsem studoval Finance. Ve Zlíně jsme využili spolupráce s Fakultou multimediálních komunikací, když jsme vytvářeli videa pro kampaň na Startovači. A spolupracujeme dodnes. Na Zlíně je skvělé, že není tak velký a lidé se navzájem znají. Takže když potřebujete propojit různé obory, dá se to domluvit a funguje to skvěle.

Honza: Ale co se týče designu, žádnou mezioborovou spolupráci jsme nevyužívali, zpočátku jsme si dělali všechno sami. Měli jsme asi tříměsíční období, do kterého jsme se museli vlézt i s výrobou a kampaní, takže jsme na delegování neměli tolik času. Potřebovali jsme chytit konec roku, kdy si většina lidí kupuje diář. I web jsme si naklikali sami, až teď připravujeme nové stránky, které jsme už nechali na lidech, co se tomu věnují.

Jirka: A zase jsme je našli ve Zlíně, kde se pohybuje spousta nadaných, kreativních lidí, od grafiků po programátory. Sestavení týmu nám trvalo skoro rok, nejdřív jsme dělali úplně všechno sami, od balení zásilek po sociální sítě. Teď některé povinnosti delegujeme dál. 

Jirka Doležal a Honza Emler. Foto: Michal Hančovský.Jirka Doležal a Honza Emler. Foto: Michal Hančovský.

Nezvažovali jste, že byste přesídlili do Prahy, kde byste měli lepší kontakty nebo větší odbyt?

Honza: Tím, že jsme primárně online, asi bychom neměli větší odbyt, kdybychom sídlili v Praze. I když tu chceme domlouvat také osobní odběry.

Jirka: Samozřejmě to řešíme, jsme v Praze každý týden, právě kvůli lidem a kontaktům. Na druhou stranu nás baví Zlín, kde je spousta šikovných lidí. Je to kreativní místo, o kterém se tolik neví. Nás hrozně těší, že jsme tam začali, máme tam tiskárnu a chceme tomu městu nějak pomoci. Praha je centrum financí, Brno zas IT a Zlín je město kreativity. Vznikají tu zajímavé projekty, které se akorát neprezentují, že jsou ze Zlína, což je někdy škoda.

Honza: Ve Zlíně se konají zajímavé krátkodobé akce. Zlín Design Week je týden dění, Fashion Point zas jeden den, ale není tu nic permanentního, kde by mladí tvůrci mohli prezentovat svou práci. Co se týče módy, teď se hodně mluví o Honzovi Černém, ze Zlína je Playbag, Vasky a další značky. A nám dává smysl o tom mluvit, tyto lidi představovat a podporovat je. Přemýšlíme i o nějakém prostoru, kde by se mohli lépe prezentovat. 

Jirka Doležal a Honza Emler. Foto: Michal Hančovský.Jirka Doležal a Honza Emler. Foto: Michal Hančovský.

www.doller.cz

Galerie

Další články