Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek
Skleněná plastika TANČÍCÍ, 1936/1937, křišťálové sklo, lisované, matované, broušené, leštěné, Návrh Ida Schwetz-Lehmann, Kolekce INGRID Skleněná plastika TANČÍCÍ, 1936/1937, křišťálové sklo, lisované, matované, broušené, leštěné, Návrh Ida Schwetz-Lehmann, Kolekce INGRID

„Ingrid – víc než jen značka“

Lisované a lisofoukané sklo s uměleckými ambicemi, tzv. umělecká krystalerie, vzniklo v Jizerských horách ve 20. letech 20. století.

Inspirací byla Francie. Lisované sklo se ale již dříve v kraji zhotovovalo, a to od 18. století v podobě bižuterních polotovarů, lustrového skla nebo flakónků; od 70. let 19. století pak byly velmi oblíbené figury slavných, světců, andělů či zvířat. Vůbec poprvé můžete na jednom místě spatřit největší muzeální a soukromou sbírku umělecké krystalerie od 11.5.2012 v Muzeu skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou.

Výrobky umělecké krystalerie zahrnují výrobky sloužící péči o tělo, stolování, kancelář, svítidla, životní styl a od 70. Let byly. Jedním z jejich nejznámějších výrobců byl podnik Curt Schlevogt. Zatímco sám Curt Schlevogt se věnoval obchodu se skleněnou bižuterií, perlemi a konflíky, jeho syn Henry G. Schlevogt, zeť Heinricha Hoffmanna, brzy po převzetí podniku úspěšně představil roku 1934 – uprostřed světové ekonomické krize - kolekci lisovaného skla Ingrid, pojmenovanou podle své malé dcerky.

Zpočátku pro kolekci navrhoval zejména profesor jablonecké uměleckoprůmyslové školy Artur Pleva, později též řada zahraničních výtvarníků, včetně těch z okruhu Wiener Werkstätte.  Kolem roku 1936 tvořilo kolekci Ingrid přibližně 500 předmětů, ve čtyřicátých letech více než dvojnásobek. Ingrid nebyla uzavřeným celkem. Její součástí byly toaletní soupravy, flakony, plastiky, vázy, lampy, likérové soupravy a také dárkové zboží s náboženskou tématikou.

Schlevogt používal jak křišťál, tak barevné skloviny, těžil též z oblíbeného dobového kontrastu bílé a černé. Jeho nejznámějšími barvami jsou však imitace jadeitu (jade) a lapisu lazuli. Výrobky byly dále pečlivě zušlechťovány (například leptáním, broušením či matováním).

Velkého úspěchu dosáhla firma oceněním výrobků na Světové výstavě v Paříži v roce 1937, po němž se kolekce Ingrid stala světoznámou. Tehdy Schlevogt spolupracoval s řadou známých a uznávaných výtvarníků a designérů. Patřili mezi ně například Ena Rottenbergová, dále Ida Schwetzová-Lehmannová, Vally Wieselthierová, Franz Hagenauer a Mario Petrucci.

Druhá světová válka dynamicky firmu přibrzdila, ale přesto Schlevogt až do roku 1945 pokračoval jak ve výrobě, tak exportu. Po osvobození Československa byla do podniku dosazena národní správa. Roku 1948 se její majetková podstata stala součástí národního podniku Krystalerie, který později pohltil národní podnik Jablonecké sklárny.

Roku 1926 byla vyvzorována první kolekce jablonecké firmy Heinrich Hoffmann, která byla symbolem úspěchu v umělecké krystalerii ve stylu „Lalique“ s vlivem funkcionalismu a také historismů. Výrobky firmy Hoffmann byly značeny motýlkem neb faksimile podpisu majitele. Firma externě spolupracovala s významným designérem Adolfem Beckertem, který v dřívějších dobách působil ve sklárně Johann Loetz Witwe v Klášterském Mlýně.

Je namístě zmínit velkou investici firmy Hoffmann do zavedení a rozvoje výroby umělecké krystalerie. Hlavní část investice byla věnována výrobě přesných kovových forem. Pro rok 1927 bylo navrženo téměř 300 vzorů a firemní vzorníky z počátku 30. let obsahují asi 700 předmětů. Investice se ale začala velmi brzo vracet, a proto si firma Hoffmann mohla dovolit roku 1929 zaměstnat Františka Pazourka, absolventa pražské Uměleckoprůmyslové školy (prof. Josef Drahoňovský), který se věnoval výhradně umělecké krystalerii.

Mezi vyvzorovanými předměty najdeme zejména drobnou krystalerii (popelníčky s lisovanými reliéfními dekory, dózy na cigarety, dekorativní stojánky, zvířátka, stolní sklo), osvětlovadla (lustry, stolní lampy) a toaletní sklo. Ve flakonérii se setkáváme s laliqueovskými akty – zátky s kapátkem ve tvaru dívčího těla, antické motivy, naturalistické i stylizované květinové dekory, apod. Na převážně bezbarvém křišťálovém skle se uplatňoval především brus, mat, lept a malba.

Ingrid – víc než jen značka

Od 11. května je v jabloneckém muzeu zahájen výstavní projekt „Ingrid – víc než jen značka“. Tento projekt představí odborné i laické veřejnosti vůbec poprvé na jednom místě největší veřejnou a soukromou sbírku sběratelského fenoménu umělecké krystalerie jabloneckých firem Hoffmann a Schlevogt. Veřejnou kolekci těchto značek spravuje jablonecké muzeum, zatímco soukromá sbírka patří vídeňskému sběrateli. Projekt, jehož součástí je vedle výstavy reprezentativní trojjazyčná publikace, vznikl ve spolupráci s odborníky na téma umělecká krystalerie nejen z České republiky, ale i Rakouska, Německa a USA.

11. května – 28. října 2012 v hlavní budově Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou (ulice U Muzea 398/4, Jablonec nad Nisou).

Galerie