Hana Polívková v ateliéru. Foto: Dana Tomečková. Zdroj: Hana Polívková. Hana Polívková v ateliéru. Foto: Dana Tomečková. Zdroj: Hana Polívková.

Hana Polívková: Jak se v Praze stává dravcem

Hana Polívková není ve světě šperku žádným nováčkem. Její práci jste mohli potkat na Designbloku, ale třeba i v Západočeském muzeu v Plzni a v Muzeu skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou. V těchto dnech jsou její „zašmodrchané“ šperky součástí prodejní výstavy v galerii CZECHDESIGN. S Hankou jsme se potkaly v jejím ateliéru na Smetanově nábřeží, kde ji od práce odlákává výhled na Vltavu a proudy kolemjdoucích.

Jak ses tady k tomu prostoru dostala?

Už několik let mám ateliér s kamarádkou Kateřinou Reichovou. Náš poslední prostor byl v industriálním areálu u nákladového nádraží Žižkov na Třebešíně, ateliér jsme však musely opustit, protože tam začala výstavba nových bytů. Právě v té době zveřejnil CZECHDESIGN open call nabídku pronájmu nových ateliérů v prostoru SmetanaQ. Věděly jsme, že chceme ateliér sdílet spolu, tak jsme to zkusily a vyšlo to.

A jak se ti tady pracuje?

Už tři roky pracuji také pro studio ZORYA, takže je pro mě složité to všechno skloubit. Nejsem ve svém ateliéru tak často, jak bych chtěla, ale tento prostor na mě zafungoval jako nové nakopnutí. Chtěla bych se tu víc soustředit na svoje věci, takže v ZORYE budu končit. Zatím je to tu pro mne ještě pořád nové, takže vždycky, když sem přijdu, půlku času sedím u okna a užívám si výhled na Vltavu. Už se těším, až tu budu moct pracovat víc.

Na čem teď pracuješ?

Na posledním Designbloku jsem představila ještě další šperky z kolekce Twisted, pro mě to bylo doplnění této kolekce. Teď už ale pracuji na něčem jiném, je to zatím ještě na začátku, ale výsledkem by měla být nová kolekce, kterou bych chtěla prezentovat na příštím Designbloku.

Hana Polívková: prsteny z kolekce Twisted. Foto: Tomáš Polák. Zdroj: Hana Polívková.Hana Polívková: prsteny z kolekce Twisted. Foto: Tomáš Polák. Zdroj: Hana Polívková.

Když jdeš z práce, máš ještě chuť na vlastní tvorbu?

Někdy je to náročné, ale zatím mě to baví. V ZORYE jsem spíš řemeslník, ale tady si musím zařizovat všechno sama. Od komunikace se zákazníky přes fotky, faktury až po kontakt s galeriemi. Je to samozřejmě náročné, když celé dopoledne sedím za zlatnickým stolem, za který se navečer zase znovu vracím. Třeba před Vánocemi už to bylo opravdu náročné a tehdy jsem si uvědomila, že takhle dál pracovat nemohu. V tu dobu jsem musela stíhat práci ve studiu, ale zároveň jsem měla i dost vlastních zakázek a nezbyl mi už čas věnovat se osobnímu životu.

SmetanaQ vám nenabízí nějakou podporu, co se týče prodeje a komunikace se zákazníky?

Všechno je teprve v začátcích. V přízemí se tento měsíc otevřel designový obchod Deelive, kde mají místní designéři možnost prodávat své výrobky. Věřím, že Markéta Háková Držmíšková, která za Deelive komunikuje s designéry a zároveň sama dělá porcelán, vychází vstříc právě samotným designérům. Nicméně myslím, že komunikaci se zákazníky si budu muset vždycky řešit sama. Ne, že by to zákazníci vždycky vyžadovali, ale podle mě je skvělé, když mohou mluvit se samotným autorem. Teď je třeba sezóna snubních prstenů, u nichž většinou vycházím ze své tordované kolekce. Většina lidí si vybírá prsteny, které jsem vytvořila pro tuto kolekci, ale někteří chtějí prsteny na zakázku. V tomto případě je vzájemná komunikace nezbytná.

Hana Polívková: Twisted snubní prsteny. Zdroj: Hana Polívková.Hana Polívková: Twisted snubní prsteny. Zdroj: Hana Polívková.

Stíháš sledovat, co se děje v českém šperku?

Pořád to sleduji, ať už na nejrůznějších výstavách nebo na internetu. Mnozí šperkaři jsou moji kamarádi, jejichž práce mě zajímá a fandím jim.

Je pro šperkaře nezbytné přesídlit za prací do Prahy?

Nemyslím si, že ten, kdo se chce věnovat designovému šperku, musí být v Praze. Šperk může člověk dělat kdekoli, stačí mu jen jeden stůl a nářadí. Jsou autoři, kterým Praha nevyhovuje. Všechno je tu však mnohem jednodušší. 

Proč ses rozhodla studovat zrovna v Plzni a v Bratislavě?

Už na střední škole jsem studovala obor zlatnictví v Turnově. V Čechách byly v té době tři vysoké školy, které nabízely obor šperk. Tehdy mě ani nenapadlo, že bych mohla jít do Prahy a v Liberci byl dvojobor šperk a sklo, což mě zas tak nelákalo. Šla jsem tedy do Plzně na obor Design kovu a šperku, který tam zrovna otevírali. U jeho zrodu stál profesor Vratislav Karel Novák a Petr Vogel. Všechno bylo na začátku. Neměli jsme sice skoro žádné vybavení, ale na druhou stranu nás tam bylo málo a učitelé se nám mohli intenzivněji věnovat. Po třech letech studia jsem chtěla zkusit jiné vedení. UMPRUMka mě nelákala a v Bratislavě se mi líbil přístup profesora Karola Weisslechnera. První semestr tam byl složitý, protože Karol měl vyšší nároky, ale na druhou stranu jsem pak vytvořila jednu z nejlepších kolekcí. A pak už mě profesor nechal dělat, co chci. Každá ta škola byla jiná, ale rozhodně jsem ráda, že jsem studovala tam.  

A kdyby se tě někdo ptal na doporučení, kam jít studovat, kam bys ho poslala?

To nejde říct přímo, všechny školy mají své pro a proti a každému vyhovuje něco jiného. Myslím, že nejdůležitější je, k jakému profesorovi se student hlásí a co od něj očekává. Potom také záleží na městě, kde škola je. Plzeň je střední město, kde se člověk skoro všude dostane pěšky nebo na kole. Bratislava je větší, ale centrum je maličké a útulné. Praha je mnohem větší a rychlejší, centrum je až moc turistická, ale zase se tu skoro vše dá sehnat a je tu víc akcí.

Hana Polívková: náhrdelníky z kolekce Twisted. Foto: Tomáš Polák. Zdroj: Hana Polívková.Hana Polívková: náhrdelníky z kolekce Twisted. Foto: Tomáš Polák. Zdroj: Hana Polívková.

Projevoval se v tvé tvorbě i různý charakter a prostředí měst, ve kterých jsi studovala?

Myslím, že během studií ne. Po škole jsem šla do Prahy a pak jsem udělala kolekci šperků s názvem Dravec, která by na malém městě asi nevznikla. S Májou Steffanovou jsme tehdy měli společnou výstavu, která byla na téma příroda. Já jsem to dřív brala poetičtěji, ale když jsem přišla do Prahy, vnímala jsem spíš, že je potřeba stát se zvířetem, dravcem a mít ostré lokty. Nechci říct, že se tady tak chovají všichni, ale je to trošku o té průbojnosti, respektive je třeba mít za sebou skvělou práci, dodržovat termíny, zakázky atd. Tehdy jsem vytvořila soubor náhrdelníků, které připomínaly drápy, zuby, oči nebo krunýř. Šperky byly vytvořené z choroše, většinou z troudnatce kopinatého, který jsem opracovávala. Tato houba byla skvělá v tom, že uvnitř skrývá hmotu, která je měkká jako semiš a zvenku je tvrdá dřevitá slupka. Tento materiál skvěle vystihoval drsnou slupku a měkký vnitřek, který se také skrývá v každém člověku, potažmo zvířeti.

Hana Polívková: Náhrdelník Dravec. Zdroj: Hana Polívková.Hana Polívková: Náhrdelník Dravec. Zdroj: Hana Polívková.

Věnují se všichni tvoji spolužáci šperku?

Všichni ne. V Plzni ze sedmi bakalářů se tak tři aktivně věnují šperku. Nevím, jestli to je tím, že tam nabírají víc lidí než jinde. V Bratislavě jsme byli v ateliéru čtyři a všichni se šperku věnují, ať už v užité nebo umělecké formě.

Jsou absolventi připravení na to, co přijde po tom? Jak dál pracovat, jak svoje věci prodávat?

Možná ještě tady v Praze se o to snaží, ale jinde by na tom školy mohly ještě zapracovat.

Je to na školách vůbec téma?

Myslím, že moc ne. Studenti by se mohli víc setkat třeba s cenotvorbou své práce, vlastní prezentací pro galerie a obchody nebo třeba s puncovním úřadem, autorským zákonem a podobně. Na druhou stranu také chápu profesory, proč se tomu vyhýbají. Myslím, že pro mě bylo dobré, že jsem to neřešila, mohla jsem přemýšlet úplně jinak a otevřít si hlavu. Myslet na to, aby se věci prodaly, je hrozně svazující, zabíjí to všechny ideály a škola je vlastně skvělá doba, kdy dělat volné a velké věci.

Dokážeš se od toho nějak odpoutat, když začínáš přemýšlet nad novou kolekcí?

Je to složitější. Jako diplomovou práci jsem udělala soubor autorských „šperků do ruky“. Nevím, jestli bych teď něco takového dokázala, i když do budoucna bych v tom chtěla pokračovat. Ještě po škole jsme si s Májou Steffanovou dávaly úkoly a paralelně pracovaly na volných věcech, což nás vždy posunulo novým směrem. Teď jsem si však řekla, že se hodlám věnovat designovému šperku, a to jsou dvě úplně jiné věci.

Hana Polívková: diplomová práce Tajemství života. Foto: Dana Tomečková. Zdroj: Hana Polívková.Hana Polívková: diplomová práce Tajemství života. Foto: Dana Tomečková. Zdroj: Hana Polívková.

Pracuje se ti líp s někým v ateliéru, když svou práci můžeš konzultovat, nebo si ten svůj stůl můžeš dát kamkoli?

Ateliér mám s Katkou, ale protože se tu moc nesetkáváme, tak bych řekla, že bych mohla mít stůl kdekoliv. Ale neznamená to, že by mě nezajímaly názory ostatních. Je dobré mít na věc víc pohledů, protože když je člověk ponořený do práce, někdy mu můžou uniknout důležité souvislosti.

Je někdo, na koho při konzultacích obzvlášť dáš?

V práci mi jde především o to, jak to cítím já. Ale třeba spolu s Májou jsme dělaly několik výstav a instalací dohromady a vždy to fungovalo. Jednu kolekci šperků jsem dělala dohromady s Dankou Tomečkovou a zjistily jsme, že když se jedné něco nelíbí, ta druhá to pochopí. Nakonec jsme z toho obě měly vždy dobrý pocit. A pak také můj přítel, který je výtvarník, a se kterým teď vyvíjím novou kolekci.

Jak jsou na tom vůbec muži a šperk, ať už jako autoři nebo jako zákazníci? Nechybí ti někdy mužský pohled na věc?

Obor šperku je opravdu hodně ženský svět. Holky jsou podle mě na škole mnohem pečlivější a spíš věci dotahují, proto jich ze škol vychází víc. Navíc holky jsou pořád ty, kdo hlavně nosí šperky, líbí se jim, když se něco blýská a třpytí. Znám ale také plno kluků šperkařů. Ti se však nikam netlačí a spíš čekají, až se jim někdo ozve. Někdy se také stane, že ten klučičí přístup u holek nefunguje a vznikají šperky, které jsou moc maskulinní na to, aby je holky nosily. Mužských zákazníků zas tolik není, na druhou stranu ale muži jako dárek koupí spíš šperk než třeba boty nebo kabelku. To ale mluvím o designovém šperku, výstavy v galeriích jsou zas úplně jiná kapitola.

Hana Polívková: náramek z kolekce Twisted. Foto: Tomáš Polák. Zdroj: Hana Polívková.Hana Polívková: náramek z kolekce Twisted. Foto: Tomáš Polák. Zdroj: Hana Polívková.

Vybrané šperky Hanky Polívkové najdete do 16. června na prodejní výstavě v galerii CZECHDESIGN, k dostání jsou také v našem eshopu.

Galerie

Další články