Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek
Arik Levy pro TON. Foto TON Arik Levy pro TON. Foto TON

Firma versus designér

Za českými hranicemi směrem na západ je to běžná praxe. Velká firma se před uvedením nového výrobku do prodeje nesejde jen s marketingovým a obchodním oddělením, ale také s designérem. To znamená s člověkem, který dokáže na základě firemních nároků dostát jejím požadavkům a ideálně skloubit funkčnost, estetiku a také zohlednit ekonomické náklady. V Čechách tento postup firmy dlouhá léta zarytě ignorovaly. Není ale pravda, že tak činily všechny. Pokusili jsme se najít ty osvícené, které vsadily na spolupráci s designéry a vyplatilo se jim to.

Česká průmyslová výroba patřila za první republiky k celosvětovým leaderům v textilní produkci, stejně jako ve sklářství. Následky historie bohužel byly pro tato odvětví devastující a dnes zde najdeme už jen pár sveřepých solitérů.

Jsou to ale právě firmy orientované na výrobu skla, které se otřepaly a dnes patří mezi vyhledávanou špičku, konkurující velkým hráčům na světovém trhu. Mezi ty nejzářivější patří již několik let společnost Lasvit. A to právě díky sázce na spolupráci se zvučnými designérskými esy, jak z Čech, tak ze zahraničí. Na stejné vlně se veze tradiční značka Preciosa, která se snaží svého mladšího konkurenta dohánět.

Orientace na luxusní design svítidel, unikátní know-how ve zpracování nadrozměrných plastik i velice dobře zvládnuté PR drží ale Lasvit na pomyslné špičce křišťálového ledovce.

Trochu jiným směrem, ovšem neméně efektivně, se orientuje česká firma Bomma.

„Design je pro nás cestou, jak se odlišit a uspět,“ vysvětluje strategii Brand Managerka Eva Kozarová. Firma dlouhodobě spolupracuje s předními osobnostmi českého designérského světa – Jiřím Pelclem, Františkem Víznerem či dvojicí Olgoj Chorchoj. Zároveň jako jedni z mála hledají talenty i na školách. Tvorbu skla pro značku Bomma si vyzkoušel už Jakub Pollág, Daniel Gonzales nebo Monika Kořínková. A nutno říci, že s úspěchem. Jejich návrhy šly do výroby a dnes jsou dostupné v běžné maloobchodní síti.

Komu se pod značkou Bomma zadařilo na trhu nejvíce? „Naším naprostým bestsellerem je nápojová kolekce navržená legendou českého sklářství Františkem Víznerem. Právě na této kolekci se osvědčilo propojení českého designu a tradice skla. Dalším významným produktem je křišťálové svítidlo TIM od studia Olgoj Chorchoj, které na sebe upoutalo pozornost zákazníků na mnohých tuzemských i zahraničních veletrzích a získalo řadu ocenění – například prestižní RedDot,“ říká Eva Kozarová.

Světlo TIM. Studio Olgoj Chorchoj. Foto BommaSvětlo TIM. Studio Olgoj Chorchoj. Foto Bomma

V oblasti textilního designu a módního návrhářství na sebe české firmy příliš zářivě neupozorňují. Za světlé výjimky můžeme považovat vzájemné oťukávání výrobce spodního prádla Triola s Ateliérem textilního designu v minulých letech, nebo iniciativu Local Icons, která se snaží o zmrtvýchvstání a redesign klasických oděvních prvků z dílen českých firem.

Komu se dlouhodobě daří být napojený na česká designérská esa, je firma Pietro Filipi. Již v minulosti zde vsadili na koncept in-house spolupráce s osvědčenými návrháři, které navíc jednou za čas doplní o „hostujícího“ tvůrce letní a zimní kolekce. V minulosti se tak se značkou spojila Klára Nademlýnská, Jakub Polanka nebo Hana Zárubová. Poslední návrhy vzešly z dílny Ivany Mentlové. A jak nám sdělila Lenka Matějková ze společnosti Pietro Filipi, spolupráce se známými designéry se odráží také v lepších tržbách.

Pietro Filipi. Designér Vladimír Staněk. Foto Pietro FilipiPietro Filipi. Designér Vladimír Staněk. Foto Pietro Filipi

Firmy, které jsme vybrali jako zástupce úspěšného zapojení designu do běžné praxe, většinou spojuje jedna důležitá věc. Nejsou na trhu žádnými nováčky, naopak se honosí letitou tradicí. Takovým příkladem je i značka z Bystřice pod Hostýnem TON, která svým ohýbaným nábytkem dobývá světový trh už dlouhou řadu let.

Co bylo ale tím prvním impulsem k oslovení designéra ke konkrétní spolupráci? Podle Jana Jůzy z marketingového oddělení firmy se vlastně jednalo o nutnost. „Je sice pravda, že někdy se podaří vyvinout (u různých značek) kvalitní produkt s dobrým designem i prostřednictvím interního vývojového týmu, nicméně designér má většinou zdravý odstup, širší přehled a zkušenost.“

Arik Levy pro TON. Foto TONArik Levy pro TON. Foto TON

Důležitým momentem bylo také sebekritické uvědomění si skutečnosti, že bez přidané hodnoty designérovy práce bude firma dlouhodobě stagnovat. Soupeřit s lacinými značkami z východu lze podle TONu totiž právě sázkou na kreativní a originální přístup konkrétního designéra. Stejně jako ve sklářství se TON neorientuje výhradně na český trh, ale láká ho globální odbyt. I proto do svého portfolila spolupracovníků zařadil vedle studia Olgoj Chorchoj, které je pro české firmy častou sázkou na jistotu, třeba izraelce Arika Levyho. Ne vždy jde ale o cestu bez překážek. V případě specifické technologie ohýbaného nábytku se občas stává, že designérova vize narazí na limity výroby. Výhody ale stále převažují.

Ze stejného města jako TON jsou Slezákovy závody. Jejich stěžejním materiálem ale není dřevo, nýbrž kov. Z něj se daří vyrábět repliky ohýbaného kovového nábytku, stejně jako za první republiky. Odbornou veřejnost zaujala jejich spolupráce s Rudolfem Netíkem na rekonstrukci slavného pražského hotelu AXA. Zdeněk Šimčík, výkonný ředitel firmy potvrzuje, že díky úspěšné kooperaci myslí na budování značky víc v souladu s vizemi designérů. „S Rudolfem Netíkem jsme se posunuli o krok dál – i proto jsme obnovili před několika lety tradiční českou značku Slezákovy závody. Tu nyní rozvíjíme paralelně s „mateřskou“ značkou Kovonax. Slezákovy závody profilujeme jako lifestyle značku, primárně postavenou na designu.“

Hotel AXA. Slezákovy závody. Foto Filip ŠlapalHotel AXA. Slezákovy závody. Foto Filip Šlapal

Ještě na škole si svého dvorního designéra vyhlédla firma Ravak. Výrobce sanitární keramiky si nemůže spolupráci s Kryštofem Nosálem, která začala návrhem vany Evolution v roce 2005 a trvá dodnes, vynachválit. Komerční úspěch zaznamenal i relativně čerstvý projekt uceleného konceptu výrobků pro celou koupelnu nazvaný Chrome z roku 2013, pod kterým je také podepsaný Nosál.

 

Systém Chrome. Foto RAVAKSystém Chrome. Foto RAVAK

Firem, ve kterých narazíme na osvícený přístup, postupně přibývá. Některé se s designéry teprve pomalu oťukávají (výrobce nožů MIKOV), v jiných už díky využití kreativního cítění mladé elity znovu vybudovali silnou značku (BOTAS). Trend je ale jasný – kvalitní design dostává čím dál víc prostoru. A to je dobře.

Galerie

Další články