Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek
Vladimír Štekla: Sektorová kuchyň ASTA, závod Lišov, výrobna Český Krumlov, 1975. Repro: Výroční brožura 25 let Jitona Soběslav. Zdroj: Galerie výtvarného umění v Chebu. Vladimír Štekla: Sektorová kuchyň ASTA, závod Lišov, výrobna Český Krumlov, 1975. Repro: Výroční brožura 25 let Jitona Soběslav. Zdroj: Galerie výtvarného umění v Chebu.

Dobře bydlet znamená šťastně žít. Zlaté socialistické časy nábytkářského impéria Jitona

Socialistý design může pro mnohé (a nejen starší generace) stále na první pohled symbolizovat nudu, uniformitu a nevkus. I dnes, když pominul porevoluční hate na všechno „komoušské“ a socialistická estetika zažívá malou renesanci, si stojí za to připomenout, že se u nás vyráběl kvalitní československý nábytek. V chebském Retromuseu je proto k vidění výstava, která představuje nábytek podniku Jitona.

„Jitona zařídí váš byt radou i činem“

Tak zněl dobový reklamní slogan. Ale bylo tomu skutečně tak. Národní podnik Jitona Soběslav patřil mezi lety 1951–1989 k československé a možná i evropské špičce. Vyvážel nábytek nejen do zemí varšavské smlouvy a Sovětského svazu, ale také do Anglie, Kanady, Francie, Belgie, Holandska a jednu dobu byl i subdodavatelem švédského podniku IKEA.

Jitona u nás hlavně v 60. letech udávala tón designu nábytku. Sortiment Jitony byl už od 50. let velmi široký: od kuchyní přes obývací pokoje a vestavěné úložné prostory až po dětské pokoje a ložnice. Obývací pokoje řady U-300, později Opál a Rubín, kuchyně Asta a Nina a ložnice Karla a Tera se staly ikonami socialistického bydlení.

Výstava představující nábytek Jitony si proto klade za cíl dokázat, že i prostředí jednotlivých podniků za socialismu dokázalo vytvořit podmínky pro realizaci kvalitního a současně ekonomicky dostupného nábytku.

Tvary, barvy, pohodlí: Nábytek Jitona, zdroj: Galerie výtvarného umění v ChebuTvary, barvy, pohodlí: Nábytek Jitona, zdroj: Galerie výtvarného umění v Chebu

Jednou z těchto podmínek byla kolektivistická tvorba, kterou se už na začátku 20. století marně snažily prosazovat instituce jako Wiener Werkstätte nebo Artěl. Jitona zaměstnala špičkové designéry, kteří v 60. letech v těsné spolupráci s konstruktéry, mistry a dělníky, ale také obchodníky a specialisty na propagaci, dospěli k fungujícímu modelu výroby a inovace. Takto to sice mohlo fungovat i díky systému státního socialismu, ale nakonec podnik právě na neefektivní systém plánovaného hospodářství doplatil.

Vladimír Štekla: Sektorová kuchyň ASTA, závod Lišov, výrobna Český Krumlov, 1975, repro: Výroční brožura 25 let Jitona Soběslav, zdroj: Galerie výtvarného umění v ChebuVladimír Štekla: Sektorová kuchyň ASTA, závod Lišov, výrobna Český Krumlov, 1975, repro: Výroční brožura 25 let Jitona Soběslav, zdroj: Galerie výtvarného umění v Chebu

Zlatá 60. léta

K význačným designérům a architektům, pracujícím pro Jitonu, patřili mezi lety 1951 - 1979 Hubert Nepožitka, Bohumil Landsman a Karel Musil, kteří byli autory většiny návrhů, a také architekt František Filc, který byl po Nepožitkovi dlouhá léta vedoucím oddělení vývoje. Na navrhování pro Jitonu se podíleli také designéři Jiří Šmídek nebo Jiří Jiroutek.

Největší tvůrčí rozkvět Jitona zažívala v 60. letech, ale hlavně díky Hubertu Nepožitkovi dokázala až do 70. let svůj sortiment inovovat dle světových trendů. V 80. letech se ale inovace a experimentování zpomalilo a po odchodu Huberta Nepožitka do penze ztratil vývoj nových typů nábytku na své nápaditosti.

Titulní strana informačního oběžníku, zásady rožmitálského hnutí pro závod Stod, 60. léta, zdroj: Galerie výtvarného umění v ChebuTitulní strana informačního oběžníku, zásady rožmitálského hnutí pro závod Stod, 60. léta, zdroj: Galerie výtvarného umění v Chebu

Jitona v klubu VIP

Jitona Soběslav se stala prominentním výrobcem pro přední architektonické realizace – například vybavila sedacím čalouněným nábytkem Palác kultury v Praze od architektů Jaroslava Mayera, Vladimíra Ustohala a dalších. Podnik také vyráběl autorský nábytek pro realizace architekta Milana Rejchla: námořnictvím inspirované vybavení Yacht klubu na Máchově jezeře nebo pro tzv. prezidentské apartmány a mobiliář pro společenské a reprezentativní prostory v hotelu Praha na Hanspaulce. Za práci na interiérech hotelu Praha dostala Jitona státní vyznamenání, stejně jako za výrobu nábytku pro rekonstruované Mahenovo divadlo v Brně (realizace 1978).

Asi nejprestižnější zakázkou Jitony se vedle vybavení hotelu Praha stala výroba mobiliáře podle návrhu designéra Zbyňka Hřivnáče pro vládní vilu v Sezimově Ústí (někdejší letní sídlo Edvarda Beneše) a kompletní nový interiér zastupitelského komplexu Československa v Pekingu (1985 – 1986).  

Tvary, barvy, pohodlí: Nábytek Jitona, zdroj: Galerie výtvarného umění v ChebuTvary, barvy, pohodlí: Nábytek Jitona, zdroj: Galerie výtvarného umění v Chebu

O významu podniku svědčí i to, že v roce 1981 čítal 23 provozů a závodů v celých jižních a západních Čechách a patřil tam tudíž mezi nejdůležitější zaměstnavatele.

Po roce 1989 prošla firma privatizací a funguje dodnes, i když se výroba soustředí už jen ve dvou závodech.  

Na závěr se dá říct, že můžeme být hrdí na to, že Jitona ztělesňovala nábytek, který dokázal i v socialismu obstát v zahraniční konkurenci svým charakteristickým tvaroslovím a kvalitou.

Tvary, barvy, pohodlí: Nábytek Jitona, zdroj: Galerie výtvarného umění v ChebuTvary, barvy, pohodlí: Nábytek Jitona, zdroj: Galerie výtvarného umění v Chebu

Tvary, barvy, pohodlí: Nábytek Jitona

Kdy: 18. 10. 2018 – 7. 4. 2019

Kde: Galerie výtvarného umění v Chebu, Retromuseum

Kurátor: Ladislav Zikmund-Lender

Odkaz: WWW

Další články