PipiPunk. Zdroj. Czech Design Week. PipiPunk. Zdroj. Czech Design Week.

Czech Design Weak. Kolik přehlídek designu snese Česko?

V Praze minulý týden skončil Design Week. A který vlastně? V minulých letech se totiž v metropoli objevilo hned několik přehlídek, které se předhánějí v tom, kdo z nich přesvědčí veřejnost o tom, že právě u nich objeví to nejlepší z českého designu. Bohužel realita je taková, že tato přemíra českému vkusu především škodí.

Aktuální akce nesla název Czech Design Week, její konkurent Prague Design Week se odehrál v dubnu v Tančícím domě. Tyto dvě novinky doplnil tradičně hegemon Designblok, následovaný konkurenceschopným a profesionálním designSupermarketem.

Tyto dva přívlastky ale bohužel zrovna k Czech Design Weeku nepasují. Po vzoru svých konkurentů hledal v Praze zajímavé, netradiční a nevyužívané místo a to našel v opuštěném domě na Národní třídě, aktuálně pojmenovaném DUP36. Dispozičně a prostorově se jedná o podobný koncept malých bytečků, který návštěvníci podobných akcí znají z Kafkova Domu nebo Radničních domů na Staroměstkém náměstí.

Princip je to v zásadě funkční a potud tedy nelze akci nic vytknout. Svízel nastává až v tom podstatném. Obsahu a produkci. A to první je samozřejmě věc zásadní. Výběr vystavujících, tedy těch, kteří by podle organizátorů měli být nositelé určité estetiky, vyčnívat z běžné produkce inovativním zpracováním a osobitostí, je lakmusovým papírkem kvality. Můžeme se přít, jestli ten či ten na přehlídku designu patří, ovšem v případě, že celé akci dominují především značky, které by se dobře vyjímaly na maloměstském tržišti, nezbývá než říct, toto není Design Week.

Czech Design Week Czech Design Week

Téměř dvacetiletá vláda Designbloku nad světem českého designu vzbuzuje v mnoha lidech potřebu vymezit se vůči jejich způsobům a fungování. Žehrá se na výši poplatků pro vystavující, na reálný dopad pro značku a elitářství pořadatelů, kteří protěžují své oblíbence. Ambice dělat to jinak a lépe ale stále zůstává jen hospodským tlacháním. Produkční a kurátorské schopnosti dvojice Macek a Zielinski dosud nikdo z konkurence (kromě odlišně koncipovaného DesignSupermarketu) ani zdaleka neohrozil.

i1art. Zdroj. Czech Design Week.i1art. Zdroj. Czech Design Week.

Czech Design Week je především přehlídkou několika autorů, kteří tíhnou k rukodělné tvorbě, mají svůj specifický rukopis, najdou si jistě své zákazníky, ale v žádném případě se nedá mluvit o kvalitním designu. Pokud tedy designem rozumíme souhrn charakteristik jako je inovace, kvalita, svébytnost, funkčnost, estetika. Desítka vybraných vystavujících jsou lokální a v mnoha ohledech průměrní, tedy zaměnitelní tvůrci. Výrobky z použitých vinylových desek jsou v nabídce každého stánku na přímořských riviérách, světla z vodovodních trubek zase čekáte spíše v Hobby Magazínu a punčocháče s potiskem penisu už pomyslné vychýlení z osy kvality jen stvrzují.

IDEAFACE pipe design. Zdroj. Czech Design WeekIDEAFACE pipe design. Zdroj. Czech Design Week

Otázka tedy je, proč je pořadatelé vybrali? Nebyli jiní zájemci už proto, že designérů je v desetimilionové zemi omezené množství a většina z nich volí z časových i finančních důvodů jen jednu akci? Nebo „ti dobří“ pragmaticky drží spolu a cítí, že účast na podobně rozpačitém programu by jim uškodila? Nebo prostě žádný dramaturgický výběr neproběhl a pořadatelům bude stačit i těch pár jmen, která zaplatí správní poplatek s vidinou lepší propagace značky a tím pádem i prodejů bez ohledu na kvalitu akce? Odpověď se hledá těžko, už proto, že i tento „svátek designu“ se definuje vágní formulací, že představuje „to nejzajímavější s důrazem na opravdovost a osobní přístup“.

B.K. Zdroj. Czech Design Week.B.K. Zdroj. Czech Design Week.

Schopnost pořadatelů vytvořit kolem svých vybraných „oveček“ zlatou klec atraktivity a kvality je ve světě designu zásadní um. A i v tom Czech Design Week selhal. Několik dní po zahájení byly v místnostech stále nenalepené plotry, nefungovala ani přímočará navigace k relativně nenápadnému vchodu z vedlejší ulice a především chyběli návštěvníci.

Czech Design WeekCzech Design Week

Pokud tedy má být smyslem podobných aktivit popularizace designu, mladých nadějných návrhářů, slibných začínajících firem a obecně plošná kultivace vkusu, je potřeba zamyslet se nad tím, jestli na to má potenciál tolik akcí. A bohužel akcí s kolísavou kvalitou. V případě, že je většina (Czech Design Week, Prague Design Week i Designblok) komunikována také podobným způsobem, na rozpacích se ocitá jak veřejnost, tak i samotní designéři. Kam mám jít a kde mám vystavovat, ptají se mnozí. Doufejme, že současný stav donutí jednotlivé aktéry zamyslet se nad tím, jestli největší službou pro český design nebude složit zbraně a obrátit svoji pozornost jiným směrem.

Zeptali jsme se českých designérů, zda by na Czech Design Weeku vystavovali.

Viktorie Beldová

Nevystavovala, ani ne z extra kritických důvodů, ale já jsem dlouhodobě spokojená s Designblokem, protože jsme s ním "vyrostli" od začátku a vidím práci organizátorů, které si vážím. Navíc myslím, že úroveň je o něco vyšší než na jiných výstavách a že tolik designweeků nepotřebujeme. Já určitě nechci na podobné akci vystavovat víckrát ročně.

Matěj Coufal a Eduard Herrmann

Bohužel nevystavovali. Prezentovat se je důležitá disciplína, ovšem nemůžeme vystavovat všude. Proto cílíme na námi zvolené a pro nás co nejvíce přínosné akce.

Roman Kvita

Nevystavoval, jelikož teď sbírám síly na jiné věci a momentálně by to pro mě byla energie vydaná zbytečně, což ale neznamená že to nějak shazuju, jen v záplavě designových přehlídek (4-5 za rok) se nelze koncentrovat na všechny, to by člověk nemohl normálně pracovat.

Galerie

Další články