Anna Rosinke a Maciej Chmara, zdroj: FB chmara.rosinke Anna Rosinke a Maciej Chmara, zdroj: FB chmara.rosinke

Český design je odvážný a energický, řiká polská dvojice designérů

Zatímco někteří doplnili prostor lapidária vznešeným sklem, dvojice chmara.rosinke postavila mezi kamenné sochy kuchyni v podobě stánku a přidala koberec a pár židlí a sklenic. Možná překvapivá instalace ve skutečnosti funguje s prostorem ArtHouse ve zcela záměrné interakci. A právě o vzájemných vztazích a samozřejmě také o vaření mluvili Anna Rosinke a Maciej Chmara.

Společně se potkali v polském Gdaňsku, kde oba studovali na Akademii výtvarných umění. Později navštěvovali i jiné školy a získávali zkušenosti nejen na poli designu, ale i architektury, historie a teorie umění. Široký záběr přenáší dvojice chmara.rosinke i do svých projektů, které záměrně navrhují pro konkrétní prostředí.

Mohli byste, prosím, představit, co jste vystavovali v rámci Designbloku?

MC: Letošní téma bylo jídlo, takže jsme ukázali několik kusů z mobilní kuchyně. Ta byla v roce 2011 naším prvním projektem, který se vázal k tématice jídla.  Ukazujeme zde velký stůl a několik prvků z projektu Cucina Futurista, který jsme realizovali s Rakouským muzeem užitého umění ve Vídni. Jedná se o reinterpretaci Kulinářského manifestu, publikovaným futurisy, a zároveň o pokus vytvořit gesamtkunswerk v gastronomii. V ArtHousu jsme měli ale i další produkty z našeho portfolia – modulární koberec, několik kusů nábytku.

Instalace chmara.rosinke v prostoru ArtHouse, zdroj: DesignblokInstalace chmara.rosinke v prostoru ArtHouse, zdroj: Designblok

Řekněte nám něco víc právě o mobilní kuchyni, která byla přece jenom nejvýznamnějším bodem instalace.

MC: Navrhli jsme ji v letech 2010 a 2011 a vycházela z našich zkušeností během pobytu v New Yorku. Zvali jsme tam kolemjdoucí, aby si společně sedli ke stolu a jedli – spontánně, po dobu dvou nebo tří hodin. Zdálo by se, že ve městě jsou všichni zaneprázdněni, ale našla se jich spousta, kteří řekli: „Jasně!“ Bylo to nesmírně zajímavé! Kontext projektu, sociální dopad – to byly důležité aspekty a nikoliv jen design. Vše muselo být hlavně funkční a zábavné. Chtěli jsme získat pozornost barevností. Nakonec jsme ale vyhráli několik designérských a uměleckých cen.

Nejde tedy jen o design, který má být užívám, ale o design, který má aktivovat své okolí.

MC: Ano. Velmi často pracujeme s veřejným prostorem, stejně jako na projektech se sociálním dopadem – školy vaření pro seniory nebo pro uprchlíky. Každý objekt vyžaduje interakci, všechno musí být užíváno, a je to pro nás důležitý aspekt. Například modulární koberec, který jsme vystavovali i zde v Praze, je také založen na interakci. Máte tři kusy a můžete s nimi různě pracovat ve vašem domově. Uživatel má vliv na to, jak bude výsledek fungovat.

AR: Vše se navíc může v čase vyvíjet. Po měsíci jednoduše změníte uspořádání jednotlivých části a produkt je opět jiný.

Mnohým by se mohlo zdát, že kuchyně vypadala, vypadá a bude vypadat takřka stejně. Vy ale určitě pracujete i s jinými, progresivnějšími představami.

MC: Téma kuchyně je v současnosti nesmírně živé a to i proto, že se neustále vyvíjejí technologie. Zdokonalují se trouby i systémy ventilace. To dovoluje designérům uvolnit ruce. Je možné realizovat vařící „stanice“, které, když chcete uspořádat party, prostě převezete na jiné místo. Například do obýváku. Kuchyně je dnes něco velmi personalizovaného, navrhuje se podle toho, jak vaříte. 

Židle a stůl CF02, zdroj: DesignblokŽidle a stůl CF02, zdroj: Designblok

AR: Otázka mobility je obecně stále důležitější a myslím, že i proto naše přenosná kuchyně získala tolik pozornosti. V poslední době se navíc forma kuchyně moc nevyvíjela, ale nyní jsme v bodě, kdy jsme mnohem svobodnější.

MC: Velmi často se pracuje s čistými bílými nebo třeba betonovými bloky. Jsou elegantní, ale zároveň tak trochu nudné. Čím více vaříte, tím více chcete ukázat jak a z čeho. Kuchyně už není o skrývání, ale naopak o ukazování věcí. 

AR: Věřím, že v mnohém je zdrojem těchto tendencí asijská kuchyně. V místních restauracích vždy vidíte úplně vše. Energii kuchařů, hrnce na plotnách, všechny suroviny...

Lapidárium není úplně klasický prostor k vystavování. Je to vlastně výstava uprostřed výstavy, úplně rozdílný charakter prostoru. Cítili jste interakce, o které jsme už mluvili, mezi ním a vašimi objekty?

MC: Minulý rok jsme představili poměrně velkou expozici, která fungovala velmi dobře. Letos jsme také, kromě naší kuchyně, přivezli více věcí. Měli jsme pocit, že pro ni potřebujeme vytvořit jakési okolí. Navíc stojí pod sochou Baccha a vyniká tak kontrast povrchů a barevností. Kámen, dekor, dřevo, prosté barvy... Svým způsobem si s prostorem hrajeme. Podporujeme eleganci a zároveň vnášíme silný kontrast. Dáváme prostoru nový význam, ale přitom se ho snažíme absolutně respektovat.

Instalace cucina futurista 2.0, zdroj: DesignblokInstalace cucina futurista 2.0, zdroj: Designblok

Designblok je především pro návštěvníky. Co si ale z „návštěvy“ můžete vzít vy, designéři, vystavovatelé?

MC: Praha je nesmírně příjemné město a Designblok je jedním z našich milovaných design festivalů. Je to vždy poslední událost sezóny, všichni jsou pozitivně naladěni, jsou tady vždy skvělí lidé. Je to skvělá příležitost potkat se. Navíc český design je velmi mladý a energický. Značky dávají příležitost mladým lidem.

AR: Jsme tady každý rok a tak naše největší zkušenost z českým designem je právě z Designbloku. Nemohu posoudit, jestli je to reálný obrázek, ale v naších očích jste na tom velmi dobře! Nemůžu se vyhnout srovnání s polským designem a vidím, že nám ještě chybí několik let, abychom dospěli ke stejné odvaze, jakou máte vy.

MC: Jste prostě trochu dále!

chmararosinke.com

Galerie

Další články