Karlovo náměstí je celoměstsky významné náměstí s obrovským potenciálem. Zdroj: IPR Praha. Karlovo náměstí je celoměstsky významné náměstí s obrovským potenciálem. Zdroj: IPR Praha.

Čas na změnu: IPR Praha vyhlašuje soutěž na revitalizaci Karlova náměstí

Karlovo náměstí čeká revitalizace, což by měl ocenit každý, kdo se někdy pokusil přejít největší pražské náměstí z jedné strany na druhou. Architektonické týmy se mohou do 18. října přihlašovat do tzv. řízení se soutěžním dialogem, které umožní vytvářet finální podobu návrhu na základě spolupráce mezi architekty, městem a dalšími zainteresovanými stranami. O Karlově náměstí a výzvách, jaké pro architekty představuje, jsme si povídali z Pavlou Melkovou z Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy.

Proč řešíte právě Karlovo náměstí?

Snahy o úpravu Karlova náměstí mají již poměrně dlouhou historii. Když jsme před lety zakládali Kancelář veřejného prostoru na Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha), zrovna probíhala projektová příprava rekonstrukce tramvajové tratě a úpravy obvodových komunikací. Tyto projekty měly ovšem zlepšit pouze technický stav objektů a nepřinášely žádnou kvalitativní změnu fungování a podoby prostoru.

Takže jsme se snažili do těchto projektů rychle vstoupit, byť pět minut po dvanácté, a vsunout tam i předpoklady zlepšení obytné kvality – přidání přechodů, rozšíření chodníků, odstranění objektového smogu, lepší propojení jednotlivých částí náměstí. Část těchto změn už je realizovaná a další se realizaci blíží. Tehdy jsme zároveň vypracovali koncepční zadání, ve kterém jsme nastínili, jak by mělo vypadat náměstí jako celek, a zjistili jsme, jak složité je to téma z hlediska vyvážení velkého množství nejrůznějších zájmů a potřeb, které se zde prolínají, což se dá vyřešit jenom v široké a kontinuální komunikaci všech aktérů.

Došlo nám, že klasická forma architektonické soutěže v tomto případě není vhodná, protože soutěž probíhá anonymně a architekti nemají při vytváření návrhu možnost pracovat se všemi zainteresovanými subjekty, které ja navíc potřeba posadit k jednomu stolu, protože jejich názory jsou často navzájem protikladné. To pak končí tím, že výsledný návrh je sice pěkný, ale v podstatě nepoužitelný, protože narazí na neprůchodnost přes požadavky zúčastněných stran, které zrovna v případě Karlova náměstí jsou tak kruciálního charakteru, že mohou vyloučit i základní myšlenku, na které návrh stojí.

Karlovo náměstí, Zdroj: IPR Praha.Karlovo náměstí, Zdroj: IPR Praha.


V čem tedy tkví hlavní problém Karlova náměstí?

Karlovo náměstí v současné době nesplňuje žádný z parametrů, které by náměstí mělo plnit. Jeho současný stav vůbec neodpovídá jeho významu – jedná se o celoměstsky významné náměstí s obrovským potenciálem, obzvlášť dnes, kdy obyvatelé kladou stále větší důraz na kvalitu veřejného prostoru.

Problémy Karlova náměstí se v historii nepříznivě sčítaly. Najdeme zde Thomayerův park, který v době svého vzniku reflektoval životní styl tehdejší společnosti spojený s korzováním v parku a malým zatížením, které umožnilo náročnou údržbu složitých květinových ornamentálních záhonů. Pak tudy začala procházet celoměstská doprava a Karlovo náměstí se stalo významným dopravním a přestupním uzlem, což ale jemu samotnému nic nepřináší.

Vznikl tady rozpor, kdy na jedné straně existuje snaha zachovat hodnotu Thomayerova parku, který je památkově chráněn, na druhou stranu je nutné reflektovat současné užívání náměstí. Zdá se, že tyto požadavky stojí v přímém rozporu, ale architekti jsou zvyklí řešit zdánlivě neřešitelné úlohy. Naše podklady jsou relativně obsáhlé, sami jsme zkoušeli různé varianty řešení, což jsme udělali proto, abychom prověřili, jaké změny jsou zde za určitých podmínek, tj. zejména kvalitního architektonického řešení, možné a jaké už ne. Zadání bude formulováno nad těmito podklady ve spolupráci se stakeholdery i účastníky v průběhu procesu.

Na Karlově náměstí nefunguje údržba Thomayerova parku, který je dnes opravdu zanedbaný. Zdroj: IPR Praha.Na Karlově náměstí nefunguje údržba Thomayerova parku, který je dnes opravdu zanedbaný. Zdroj: IPR Praha.

S jakými požadavky a potřebami budou muset architekti počítat?

Kořeny těch největších problémů jsem už popsala, vše ostatní se odvíjí od tohoto základního nastavení. Na Karlově náměstí nefunguje údržba Thomayerova parku, který je dnes opravdu zanedbaný. Parková úprava, která je dnes památkově chráněná, byla založená na složité zahradní úpravě, jejíž charakter dnes patří spíše do soukromých zahrad, než na velmi silně využívané veřejné prostranství. Pak je tu doprava – v současné době není možné odsud celoměstskou dopravu odklonit a architekti musejí v současné době, tedy v období revitalizace náměstí, počítat s jejím zachováním, i když vize do vzdálenější budoucnosti jsou samozřejmě možné.

To souvisí také s parkováním – jsou tady budovy, jako je například nemocnice, které mají vysoké požadavky na parkování, což jim nelze vyčítat. V době, kdy byly tyto budovy stavěny, se ovšem s takovými nároky na parkování nepočítalo, a tak je dnes nejvíce zatížený prostor před nemocnicí, což je právě náměstí a park. Dále je potřeba, aby zde vznikly větší prostory, kde se může shromáždit více lidí a mohou se tu pořádat kulturní a společenské akce. Jelikož se jedná o přestupní uzel, měly by tu fungovat snadné průchody pro pěší ve všech intenzivně využívaných směrech.

Viděno z širšího pohledu vlastně chybí relativně málo, aby se z Karlova náměstí stal funkční a krásný prostor. Protože když někde vzniká například nové náměstí nebo nová zástavba, stojí obrovské úsilí a investice ten prostor vybudovat, tady už je velká část jeho kvality založená, minimálně kvalitou okolní zástavby a jeho postavením ve městě.

Karlovo náměstí, Zdroj: IPR Praha.Karlovo náměstí, Zdroj: IPR Praha.


Proč bude návrh vznikat na základě řízení se soutěžním dialogem? Proč návrh nevytváří sám IPR Praha?

Rozhodně to není tím, že bychom to sami neuměli udělat nebo by nás to nebavilo. Jedním z důvodů je fakt, že IPR Praha je koncepční pracoviště, což znamená, že naším úkolem je vytvářet celostní pohledy. Dříve se většinou řešily jen dílčí problémy, ale málokdy se na ně pohlíželo z perspektivy širší lokality nebo celého města. V tom má Praha obrovský deficit a IPR Praha se musí soustředit především na tento typ práce, nemá bohužel kapacitu na to, aby se věnoval všem detailům, i když to v některých výjimečných a dobře zdůvodněných případech také děláme. Zároveň existuje spousta skvělých architektů, kteří by měli dostat příležitost. Ve všech civilizovaných městech navíc platí, že jakmile se jedná o takto významnou stavbu nebo lokalitu, mělo by se jednat o otevřenou výzvu pro kvalitní architekty, nejlépe mezinárodně, což dále otevře cestu ke špičkovým výsledkům.

Viděno z širšího pohledu vlastně chybí relativně málo, aby se z Karlova náměstí stal funkční a krásný prostor. Zdroj: IPR Praha.Viděno z širšího pohledu vlastně chybí relativně málo, aby se z Karlova náměstí stal funkční a krásný prostor. Zdroj: IPR Praha.

Jak bude vytváření návrhu probíhat poté, co uzavřete přihlašování?

Poté bude probíhat soutěžní dialog, což je v podstatě série workshopů, v jejichž rámci budou vybraní architekti postupně vyvíjet své návrhy a budou je diskutovat jak s odborníky, tak se všemi zúčastněnými stranami, aby věděli, že směřují k výsledku, který bude přijatelný pro všechny. Spíš než o kompromis, který evokuje ústupky a jakési bezpohlavní řešení, by mělo jít o sladění zájmů a potřeb. Zároveň ale předpokládám, že si architekti udrží svou jednotnou linii, zastřešující vizi, aby výsledný návrh nebyl jen sešitý ze všech nejrůznějších názorů, ale stal se skutečně autorským uceleným dílem. Na konci tedy vznikne studie a autor vítězného návrhu bude moci pokračovat v dalších stupních projektové dokumentace až k realizaci.


Kdo se vedle architektů zúčastní dialogu?

Odborníci ze všech profesí, které s tématem souvisí. Dále zástupci hlavního města a městských částí, odborníci z památkové péče, dopravy, krajinářské architektury, a pak i provozovatelé hlavních budov na Karlově náměstí, jako je např. nemocnice. Multioborové jsou i samotné týmy účastníků, které musí být složeny z architekta, krajinářského architekta a dopravního inženýra.

Jedná se o rozsáhlý, netypický prostor a to zadání je opravdu těžké. Zdroj: IPR Praha.Jedná se o rozsáhlý, netypický prostor a to zadání je opravdu těžké. Zdroj: IPR Praha.

Kdybyste sama zvažovala účast v soutěži, čím by vás lákalo vytváření návrhu na revitalizaci Karlova náměstí?

Architekti mají rádi výzvy, a čím jsou podmínky místa složitější, tím to pro ně bývá zajímavější. Jedná se o rozsáhlý, netypický prostor a to zadání je opravdu těžké. Autor musí na jedné straně projevit znalost památkové péče, ale zároveň ji propojit se současným architektonickým uvažováním a pracovat s oběma rovinami k souladnému jednotnému výsledku, který ctí historické dědictví a zároveň plnohodnotně zastupuje současnou vrstvu. Cílíme také na mezinárodní architektonické týmy, protože si myslíme, že se jedná o prestižní lokalitu s velkým významem.

Lákalo by mě, že je nutné přijít s chytrým a architektonicky i ideově silným řešením, k němuž je ale zároveň nutné dojít poměrně jemnými způsoby, protože zde – alespoň já osobně si to myslím - není prostor pro velká spektakulární architektonická gesta. Je nesmírně vzrušující pracovat tímto způsobem a na konci zjistit, že výsledek je velmi silný. Pro soutěžící je také dobré pracovat s vědomím, že jsou součástí mezinárodní konkurence a ti vybraní budou mít možnost setkávat se s kolegy se zahraničí, což je dobrá zkušenost. Mě by taková soutěž jako architektku velmi lákala.

Karlovo náměstí, Zdroj: IPR Praha.Karlovo náměstí, Zdroj: IPR Praha.


Jsou v Praze podobně problematická místa, kam třeba budete moci přenést zkušenost z úpravy Karlova náměstí?

No jistě. I když se v Praze v minulosti podařilo úspěšně zrekonstruovat některá veřejná prostranství, dosud se nepodařilo dát do pořádku právě hlavní náměstí – vedle Karlova náměstí také Václavské a Malostranské náměstí, náměstí Jiřího z Poděbrad a náměstí Jana Palacha, do jisté míry to platí i pro Staroměstské náměstí. To je svým způsobem nepochopitelné, člověk by čekal, že si město dá nejprve do pořádku právě svá významná náměstí. To se ale už teď začíná dít – na všech těchto místech už proběhla soutěž nebo zde byla vydána územní rozhodnutí.

A obecně - podobně jako na Karlově náměstí i na dalších veřejných prostranstvích je například nutné vyvažovat jednotlivé potřeby, kdy je zřejmé, že daný prostor není nafukovací a je třeba ho nějak přerozdělit. Každý chce mít víc prostoru pro to, co mu připadá nejdůležitější, ať už se jedná o chodce, řidiče, památkáře nebo krajináře a další. V tom právě spočívá role IPR Praha a Kanceláře veřejného prostoru – nejsme tu od toho, abychom na základě nějaké ideologie rozhodovali, kdo má dostat víc, ale chceme všechny strany, obrazně řečeno, nejdřív posadit k jednomu stolu a vysvětlit jim, že všechno je hlavně o domluvě. Ostatně, i tyto role se často překrývají – většina lidí jsou někdy chodci a jindy zase řidiči, někdy oceňují kvality historie, jindy zase současné architektury.

Doc. Ing. arch. Pavla Melková Ph.D. Zdroj: IPR Praha.Doc. Ing. arch. Pavla Melková Ph.D. Zdroj: IPR Praha.

Doc. Ing. arch. Pavla Melková Ph.D.

Vystudovala Fakultu architektury ČVUT, kde také obdržela doktorát a docenturu. V roce 2014 pobývala na GSAPP Columbia University v New Yorku v rámci Fulbrightova stipendia. Je praktikující architekt, věnuje se také teoretické, přednáškové a publikační činnosti či koncepci výstav. Je autorkou řady odborných knih, pravidelně publikuje v odborných časopisech. Od roku 1996 je společníkem v atelieru MCA.  V roce 2012 založila Kancelář veřejného prostoru na Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy kde působí jako ředitelka Sekce detailu města. Byla nominována na cenu Architekt roku 2014, oceněna hlavní cenou Grand prix architektury 2012, cenou primátora hl. m. Prahy 2012, nominací na cenu Klubu za starou Prahu 2012, první cenou East Centric Arhitext Awards competition 2013 či nominací  European Union Prize for Contemporary Architecture – Mies van der Rohe Award 2013. Od roku 2015 je vedoucím předmětu Koncept a interpretace na Fakultě architektury ČVUT.

Galerie

Další články