Být v kontaktu s přírodou. Živý mrtvý lišejník ze severu Evropy dobývá interiéry

Stabilizovaný lišejník navozuje pocit přírody tam, kde se žijícím organismům obvykle příliš nedaří, přesto tam jeden druh (lidský) přežívat musí – v zasedacích místnostech nebo ve sklepních kuchyních restaurací.

Skandinávský lišejník, který na trhu figuruje pod značkou Scandia Moss, se uřízne a je stabilizován minerálním konzervantem, popřípadě obarven. Na omak zůstává vláčný a měkký, není třeba ho zavlažovat ani nijak zvlášť udržovat. Výsledný materiál je nehořlavý a připevněný na panely. V interiérech slouží jako dekorativní prvek, deodorant i zvlhčovač vzduchu. V krajině, kde přirůstá jen asi půl centimetru za rok, ho tradičně v zimních měsících spásají sobi.

Barevné variace z nabídky Scandia Moss (foto: archiv Green Drop)Barevné variace z nabídky Scandia Moss (foto: archiv Green Drop)

Lišejník jako filtr

Takto zušlechtěným materiálem je dutohlávka horská, která má přirozeně velmi členitou strukturu a rozložitý povrch. Díky tomu se na tento materiál dobře váže voda a na jeho povrch usedají pevné částice. Tomáš Marek z firmy GreenDrop, která v Evropě panely Scandia Moss distribuuje, popisuje způsob, jakým podle informací výrobce čistí vzduch: „Materiál čerpá vlhkost z ovzduší, čímž se k němu dostanou i škodliviny. Vlhkost do ovzduší zároveň také vrací a při tomto procesu je právě vzduch čištěn.“ Barbora Tydlitátová, konzultantka knihovny materiálů matériO Prague, upřesňuje, že stabilizovaný lišejník není živoucí organismus, který by mohl jakékoliv částice ve vzduchu neutralizovat nebo chemicky měnit, jde tedy o mechanické zachycení částic na jeho povrchu, jako kdyby to byl filtr. Tomáš Marek doplňuje: „Na lišejníku není proces zachycování nečistot patrný ani po letech umístění v obývané místnosti.“

S materiálem Scandia Moss pracoval v jedné ze svých instalací i Olafur Eliasson (foto: archiv GreenDrop)S materiálem Scandia Moss pracoval v jedné ze svých instalací i Olafur Eliasson (foto: archiv GreenDrop)

Obyvatelé měst tráví hodně času v prostorách bez dostatku slunečního světla či čerstvého vzduchu. Lidem je však obvykle lépe mezi živými organismy, a tak výrobce doporučuje lišejníky také k navození pocitu styku s přírodními prvky. „Perfektně by se hodil do zasedacích místností kancelářských budov či restaurací, kde mohou absorbovat hluk i pachy,“ říká Tomáš Marek. „Zaměstnanci tam tráví dlouhé hodiny a často jde o stresující chvíle. Jsme přesvědčeni, že přítomnost přírodního materiálu na stěnách dokáže redukovat stres,“ doplňuje. 

Jak zlepšit kvalitu pracovního prostředí

Pocit pohody ve sdílených interiérech kanceláří a škol se spolu s urbanizací stává diskutovaným tématem mezi uživateli i architekty. Kateřina Přidalová ve svém článku ,,Přidušení lidé v nemocných budovách" (Material Times 3/2018) mimo jiné upozorňuje na to, že na celkové pohodě v interiéru se vedle kvality ovzduší podílí i hladina hluku, tepla, světla a ergonomie vnitřního zařízení. „Ještě před pár lety jsme si mysleli, že klíčem k ideálnímu vnitřnímu prostředí je udržet konstantní teplotu v interiéru, přivést do prostoru čerstvý vzduch a udržet koncentraci oxidu uhličitého na přesně zadané hodnotě,“ upřesňuje ve zmiňovaném článku Ondřej Nehasil, vědecký pracovník z Univerzitního centra energeticky efektivních budov Českého vysokého učení technického. Lada Hensen Centnerová z ČVUT dodává, že svou roli hraje i biofilie neboli vrozená potřeba člověka být v kontaktu s přírodou – například výhledem do zeleně nebo prostřednictvím rostlin v interiéru. Odpověď na tuto potřebu mohou poskytnout i stabilizované lišejníky, které lákají k dotyku a polaskání.

Využití stabilizovaného lišejníku v prostoru kinosálu v Jižní Koreji (foto: archiv GreenDrop)Využití stabilizovaného lišejníku v prostoru kinosálu v Jižní Koreji (foto: archiv GreenDrop)

Ostatně, vlastnosti lišejníků jsou pro roli spoluobyvatele kanceláře, tedy prostředí pro živoucí organismy nehostinného, jako stvořené. Zahradní architektka Helena Pánková upozorňuje: „I ve své živoucí formě osidlují ta nejnáročnější stanoviště, kde nevydrží ani nejskromnější rostliny (natož živočichové). Zejména vysokohorské druhy se vyznačují pestrobarevností, která neslouží okrase, ale účelu prozaičtějšímu: ochraně před UV zářením. Kyseliny, které zbarvení způsobují, leptají skály a vytvářejí tak prvotní základ pro vznik půdy.“ Většina lišejníků je zároveň vysoce citlivá na znečištění ovzduší. „Na základě citlivosti různých druhů dokonce byla zpracována stupnice, která podle jejich výskytu usuzuje na obsah oxidu siřičitého ve vzduchu. Stélky lišejníků také kumulují radioaktivní látky v množství asi desetkrát větším než cévnaté rostliny. Druh, který by dokázal indikovat přátelskou atmosféru v kanceláři, se dosud bohužel nepodařilo objevit, a tak nezbývá, než se spoléhat na jeho konzervovanou variaci,“ dodává Pánková.

Text: Kateřina Zvelebilová, Tereza Lišková

Článek byl převzat se svolením Material Times. Ze zázemí knihovny materiálů matériO Prague v roce 2013 vzešel magazín Material Times. Objevujeme nové materiály a technologie, zajímáme se o svět, kde se s nimi – či naopak bez nich – žije, pracuje a tvoří. Magazín vychází jednou ročně na papíře. Každý týden přináší nový obsah dostupný bezplatně a on-line. 

Další články