Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek
Lampa stolní, Pavel Janák, 1913, Pražské umělecké dílny (PUD) nebo Artěl, mosaz leštěná, textil, UPM Lampa stolní, Pavel Janák, 1913, Pražské umělecké dílny (PUD) nebo Artěl, mosaz leštěná, textil, UPM

Artěl

Umění pro všední den 1908–1935

Uměleckoprůmyslové museum v Praze letos připomíná výstavou sté výročí založení sdružení Artěl, jedné z nejvýznamnějších institucí českého užitého umění a designu prvé poloviny 20. století. Výstavní projekt seznámí se čtvrt století trvající činností tohoto sdružení, představí v několika sekcích dochované práce i návrhy editované pod proslulou značkou „Artěl“.

Artěl založila v Praze roku 1908 nastupující generace výtvarníků a teoretiků umění (J. Benda, V. H. Brunner, J. Konůpek, O. Vondráček, P. Janák, H. Johnová, M. Teinitzerová, V. V. Štech a bankovní úředník A. Dyk). Artěl si záhy vytvořil širokou členskou základnu, vždy však sdružoval ve své době nejvýznamnější osobnosti české výtvarné scény.

Zvolený název sdružení „Artěl“ (vypůjčený z ruského substantiva „артель“, zn. „družstvo“) měl vyjadřovat jeho zamýšlený charakter – výtvarný spolek se vzájemným ručením, podporou a podílem na zisku. Původní představou zakladatelů bylo vybudovat vlastní výrobní zázemí, podobně jako měly Wiener Werkstätte, ale vzhledem k nedostatku finančních prostředků a specifickým podmínkám se sdružení soustředilo na návrhovou činnost a osvětu, prezentaci a zprostředkování prodeje prací členů. Realizace návrhů byly pod značkou „Artěl“ zadávány externě různým firmám.

V počátcích družstvo navazovalo na tradici reformismu s východisky v uměleckořemeslné dílenské práci a zaměřilo se na navrhování a produkci „drobného umění pro všední den“ – menších užitných a dekorativních předmětů ze dřeva, keramiky, kovů a dalších materiálů. Následně však svou činnost rozšířilo i na komplexní řešení bytových a komerčních interiérů.

V krátkém předválečném období let 1911–1914 se v produkci Artělu zásluhou návrhové a teoretické činnosti architektů Pavla Janáka a Vlastislava Hofmana výrazně prosadila kubisticko-expresionistická orientace. Z té doby pochází řada unikátních kubistických objektů, realizovaných převážně v keramice. Se vznikem samostatné republiky roku 1918 se sdružení připojilo ke snahám o vytvoření českého národního stylu, k dekorativnímu proudu dvacátých let. Ale i v poválečných letech byl pro Artěl stále přitažlivý odkaz kubistických experimentů, převládala geometrická stylizace a tendence k tvarové redukci. V letech 1927–1930, za vedení Jaroslavy Vondráčkové, byl Artěl ovlivněn funkcionalismem.

Roku 1920 družstvo změnilo statut na akciovou společnost pod názvem Artěl, umělecko-průmyslové podniky, akc. spol. v Praze. Firma tak reagovala na poválečný vývoj oboru ve snaze se odklonit od ateliérové produkce a přejít k modernímu podniku schopnému zvládat velké zakázky (například vybavení interiérů státního hotelu Hviezdoslav na Štrbském plesu v Tatrách roku 1922) s podporou průmyslové výroby.

Artěl se také s úspěchem účastnil výstav doma i v zahraničí (zejména mezinárodních výstav dekorativního umění v Monze 1923 a v Paříži 1925), své práce a teoretické stati členů publikoval v dobovém tisku. Od poloviny dvacátých let se však akciová společnost potýkala s finančními problémy, až roku 1935 pod tlakem hospodářské krize zaniká.

V průběhu činnosti se v Artělu střetávalo více názorových proudů, ale společné vždy zůstávalo úsilí o prosazení moderního výtvarného myšlení do oblasti užitého umění a snaha podílet se na kultivaci bytové kultury a životního stylu. Lze tedy dnes říci, že Artěl se stal součástí evropské moderny stejně jako inspirující Wiener Werkstätte v Rakousku či hnutí Bauhaus v Německu.

K výstavě vydá Uměleckoprůmyslové museum v Praze a Arbor vitae v roce 2009 katalog.

Uměleckoprůmyslové museum do 1. březen 2009.

Galerie