Aleš Najbrt, kniha 9010, zdroj: www.najbrt.cz Aleš Najbrt, kniha 9010, zdroj: www.najbrt.cz

Aleš Najbrt: Design pro mě představuje řešení

I kdybyste se o design vůbec nezajímali, jméno Aleše Najbrta budete mít spojené s množstvím asociací. Našim čtenářům snad ani nemusíme připomínat, že jeho Studio Najbrt vytvořilo například vizuální identitu hlavního města Prahy, logotyp galerie DOX a každoročně navrhuje tvář Karlovarského filmového festivalu. Co si myslí o stále přibývajících přehlídkách designu? Co ho nejvíce zaujalo na letošním Designbloku? Možná budete překvapeni.

Zaznamenal jste soutěž o nové logo Prahy 8? Myslíte si, že je nutné, aby jednotlivé části Prahy měly svou vlastní identitu?

Když jsme navrhovali logo Prahy, v zadání řešení obvodů nebylo. Myslím, že tenkrát ani nikoho nenapadlo, že by bylo třeba to řešit a vlastně ani nám nedošlo, že je to samostatné téma. Otevřelo se později, když si městské části postupně začaly vytvářet svoje loga. Z mého pohledu je to nešťastné a zmatené. Soutěže na jednotlivé obvody jsou špatně vypsané i zaplacené, takže se jich většinou nezúčastňují kvalitní designéři. Výsledky jsou takové, jaké jsou.

Logo pro Prahu, Studio Najbrt, Zdroj: www.studionajbrt.czLogo pro Prahu, Studio Najbrt, Zdroj: www.studionajbrt.cz

Co byste Praze poradil?

Stačilo by například k logu města přidávat čísla jednotlivých obvodů, což by bylo srozumitelné. Není úplně nutné, aby jednotlivé části a obvody měly svou značku. Nedá se s tím pracovat v celku a ani není zase tolik míst, kde to používat. Pro veřejnost by bylo srozumitelnější, kdyby Praha měla jednu identitu, a to neříkám proto, že jsme logo navrhovali my. Chápu snahu městských částí o určitou decentralizaci, je ale důležité rozlišovat, v čem mít autonomii a kdy se chápat jako součást většího celku.

Dalo by se to tedy nějak vyřešit? Měl byste chuť to dotáhnout?

Ono to ani nejde. Není možné, aby Praha nařídila jednotlivým obvodům, jak by měly logo používat. Přesně neznám znění vyhlášek, ale bylo mi řečeno, že Magistrát hlavního města Prahy nemůže obvodům říci: Zbytečně utrácíte peníze, používejte náš čtverec s vaším číslem, nebo nějaký jiný systém, protože takhle to má vypadat. Záleží na jednotlivých částech. Všichni jsou bohužel velmi tvořiví a pak vzniká chaos.

Loga obvodů Praha 1 až Praha 8Loga obvodů Praha 1 až Praha 8

Proběhl Designblok, Czech Design Week a připravuje se designSUPERMARKET a mnoho dalších marketů. Navštěvujete přehlídky designu? K čemu jsou podle vás dobré?

Každou akci, která design a tím i jeho tvůrce nějakým způsobem propaguje a zviditelňuje, považuji za pozitivní. Jednotlivé dílčí aktivity a výstupy hodnotím až na druhém místě. Díky organizátorům DesignblokuCzech Grand Design se tu vytváří platforma, ale taky se o designu mnohem víc mluví. Designéři mají možnost se představit veřejnosti, stejně jako existuje příležitost seznámit jednotlivé designéry s výrobci.

Designblok 2015, Zdroj: DesignblokDesignblok 2015, Zdroj: Designblok

Samozřejmě, že se najde někdo, kdo bude kritizovat, že je Designblok veletrh, kde se prezentuje pořád to samé. Velké, standardní firmy zastiňují menší, zajímavější projekty a experimenty. Jistě. Zajímavé ale je, že běžné veletrhy tak nikdo nevnímá. Ty jsou vnímány jako byznys, kde firmy uzavírají obchod, potkávají se, a u designu se to najednou kritizuje. Že je to málo? Výsledek záleží na lidech. Ta platforma tady je. A je otázka, co dokážeme, nebo nedokážeme využít.

Už možnost potkávání se, poznávání věcí a seznamování se s nimi napříč designéry i firmami je strašně důležitá. Názor, že je toho moc? To je spíš dobře, ne? Těžko si stěžovat, že se lidi v takové míře zajímají o obor, kterému se věnuji celý život. Maximálně tam časem lidé přestanou chodit a bude to jako se vším ostatním.

Deník Dity P., Studio Najbrt, zdroj: www.najbrt.czDeník Dity P., Studio Najbrt, zdroj: www.najbrt.cz

Co vás osobně na letošním Designbloku zaujalo?

Líbila se mi prezentace Ambiente, které představilo koncept vaření ze zbytků. Využívali suroviny, které běžné restaurace vyhazují. Je to do jisté míry módní, ale zároveň to odpovídá vztahu k zemi a prostředí. I když to není přímo věc designová, princip se dá použít i tam a samozřejmě ho už někteří používají.

Michal Bystrov, Petr Nikl: Nech ten mech, Studio Najbrt, zdroj: www.najbrt.czMichal Bystrov, Petr Nikl: Nech ten mech, Studio Najbrt, zdroj: www.najbrt.cz

Každý rok probíhá velké množství designových marketů, kde se prezentují různí kutilové. Jak se podle vás může návštěvník zorientovat v tom, co je vlastně design?

My můžeme návštěvníky vzdělávat nebo seznamovat s designem, jak ho chápeme my, ale nějakým osvětářstvím bychom se jedině vraceli do socialismu a říkali: Tak tady je ten pravý design a tohle je lidová tvořivost. Kde najdete tu hranici, co už jsou doma vyrobené hlouposti, které mohou potěšit akorát rodinné příslušníky? Já bych asi byl ten poslední, který by bránil lidem v jakékoliv aktivitě.

Jak byste tedy vysvětlil cenu toho „pravého“ designu? Proč je daleko vyšší?

Jestli má někdo pocit, že je moc designových přehlídek a všechno musí být „designové“, asi mu spíš vadí, že lidé dneska vnímají slovo design jako synonymum pro dekor. Pro nás je design spíš řešení. Buď je špatné, to znamená, že neodpovídá na řešenou otázku, nebo je dobré. Když projdete obchody, taky jsou tam drahé věci a někdy nechápete proč. Třeba je to proto, že značka, kterou vy neznáte, už má obrovské jméno a s ní si kupujete prestiž nebo příběh, nebo jsou to věci udělané z kvalitních materiálů, déle vydrží nebo perfektně fungují.

Kvalitní design je často drahý proto, že je určitou zárukou, že se na něj dá spolehnout, že bude fungovat v mnoha situacích. Že třeba logo bude vypadat skvěle při prezentaci, ale bude čitelné i na vizitce. Auto postavené amatérem asi taky pojede, ale nebudete od něj chtít takový servis jako od Roveru. Někdo to pozná a někdo to nepozná, někdo pro to má využití, jiný ne. Kvalitní designéři musí být aktivní, ale měli by se zúčastňovat jen akcí, které pro ně mají význam a úroveň. Někteří jdou dokonce úplně jinou cestou a otevřou si svůj butik. Dnes je těch možností moc a každý si musí najít svůj způsob, jak věci prezentovat a dávat jim hodnotu.

Logo pro restauraci Eska, Studio Najbrt, zdroj: www.najbrt.czLogo pro restauraci Eska, Studio Najbrt, zdroj: www.najbrt.cz

Na čem teď studio Najbrt pracuje?

Paralelně pracujeme na velkém množství projektů. Z tiskárny právě přišla knížka Typo 9010, práce Zuzany Lednické, kniha o českých digitalizovaných písmech od roku 1990 až do roku 2010. Díky lidem jako František Štorm nebo Jan Solpera, kteří učili na UMPRUM, nastal v těchto letech s tvorbou písma neuvěřitelný boom. Některé studenty jistě ovlivnil i Petr Babák, svými experimentálními písmy ještě ve škole, nebo i možná já sám na začátku devadesátých let. Knížka by měla vše, co tu vzniklo, obsáhnout a já mám radost, že to není jen vzorník abeced, ale že přináší i informace a ještě nečekanou formou. Knihu iniciuje Briefcase Type Foundry - Tomáš Brousil, Petra DočekalováRadek Sidun. Text Filipa Blažka shrnuje celé období, další jsou od typografů. Vydává nakladatelství BiggBoss Vladimira 518, což věci zaručuje určitý přesah.

9010, Studio Najbrt, zdroj: www.biggboss.cz9010, Studio Najbrt, zdroj: www.biggboss.cz

Jaké další projekty se chystáte představit?

Dokončili jsme nové logo pro Country Life, což je obchod s biopotravinami a se sítí jídelen. Pracujeme také na jednom startupu, autobaterii Olife. Je to nová technologie, která neobsahuje olovo ani další škodliviny, ani ty v Evropské unii povolené. Je to vynález, na kterém spolupracujeme od začátku, včetně třeba názvu produktu.

Podílíme se na dokončení třetí verze BrandCloudu. To je naše online aplikace pro tvorbu manuálů a corporate identity. Je k dispozici grafickým studiím a grafikům, aby už nemuseli vytvářet manuály ve formě knih a cédéček. Jsem rád, že vyvíjíme vedle klasických plakátů a knížek i takové věci. Pořád se učíme nové technologie a reagujeme na proměny trhu.

Brand Cloud, Studio Najbrt, zdroj: www.najbrt.czBrand Cloud, Studio Najbrt, zdroj: www.najbrt.cz

Galerie

Další články