Expo ČR – 20.08.2004
Včera byl vyhlášen vítězný projekt na realizaci českého pavilonu na EXPO 2005, které se bude pořádat v Japonsku za 184 dní.
Hlavním tématem Světové výstavy v roce 2005 je „Moudrost přírody“ a podtématem, ke kterému se přihlásila Česká republika je „Umění života“. Ztvárnění těchto témat v prostorách českého pavilonu bylo hlavním bodem zadání OVS. Hodnotící komise rozhodla, že nejlépe se této úlohy zhostil autorský tým pod hlavičkou společnosti Film Dekor. Autorem souborného díla je Jiří Černý. Koordinátor tvůrčího týmu je Jan Hřebejk, autor architektonického řešení interiéru pavilonu Ing. arch. Jiří Buček, autor koncepce výstavní expozice „Zahrada fantasie a hudby“ Petr Nikl a autorka průčelí a restaurace Barbora Škorpilová.
Název hlavní expozice – Zahrada fantasie a hudby – již evokuje, že pojetí hlavního tématu má v podání autorského týmu navodit emocionální, hravou atmosféru, plnou proměn a překvapení. V synergii s výrazem hlavní expozice je navrženo i průčelí pavilonu a česká restaurace. Česká účast na EXPO 2005 v japonském AICHI bude na rozdíl prezentace minulých let poprvé prezentována jediným kompaktním týmem scénografa, výtvarníka, architekta a režiséra, kteří se všichni podíleli na návrhu. Tím odpadne odborníky kritizovaná propast mezi architekturou pavilonu a expozicí.
Jak Hřebejk sám říká “Když jsem byl vyzván, abych sestavil tvůrčí tým pro výstavní část pavilonu EXPO 2005 Aichi, běželo mi hlavou toto: Čímpak bych se Japonci, a vlastně komukoli, za svoji zemi pochlubil? Co dnešního, originálního a přitom z tradic vyrůstajícího promluví univerzálně srozumitelnou řečí?
V mém oblíbeném filmu Smoke od W. Wanga a P. Austera říká jedna z postav: „Život nikdy nepochopíš, pokud trochu nezpomalíš.“ Nespočívá právě v tom - pro člověka 21.století - pochopení moudrosti přírody a umění života? Vyzval jsem ke spolupráci tvůrce, v jejichž tvorbě nalézám inspiraci v otázkách spojených s tématem EXPA 2005. V našem návrhu se přihlašujeme k hlavní myšlence světové výstavy v Aichi.“
K upoutání pozornosti návštěvníků může každý účastník použít pouze jižní průčelí svého pavilonu, který je unifikovaným modulem dodaným japonským organizátorem. Vstupní fasáda od Báry Škorpilové má vyjadřovat energii, pohyb a symbolizovat jakousi vertikální louku. „Hledali jsme pro tento pocit jakousi zkratku. Současně jsem se snažili, aby exteriér pavilonu souvisel a doplňoval i vnitřní expozici Petra Nikla a jeho týmu, která je postavena na principu hravosti, pohybu a náhodných zvuků.“
Fasáda je navržená jako dřevěná struktura z třiceti tisíc dřevěných hranatých zužujících se tyčí o profilu čtyřikrát čtyři centimetry a délce 1,3 metru. Tyče budou uspořádány v pravidelném rastru, otáčejíc se podél své vertikální osy a budou nakloněny tak, aby kolemjdoucímu vytvářely iluzi pohybu. Barevně upravené tyče budou časem a povětrnostními podmínkami samozřejmě stárnout, měnit barvu tvar - budou se kroutit a budou vydávat zvuky. Fasáda se tak stane průběžně se měnícím organismem.
Návštěvník je postupně vtažen do meziprostoru, do kterého z expozice ústí vstupní exponát Petra Nikla. Vstupní zóna bude hustým horizontálně orientovaným lesem dřevěných hranolů dostatečně stíněna před vysokým jižním sluncem. V chráněném meziprostoru je také výhodně umístěn výtah a schodiště z 1. patra. Pohyb výtahu a sestupujících návštěvníků po schodišti ještě více rozehraje polopropustné průčelí.
Architektonický koncept vytváří prostor pro primární poslání pavilonu - zajistit kvalitní výstavní scénu. Stupňovité hlediště arénového typu se samo stává prostorem instalace dalších výstavních objektů umožňujících aktivní zapojení návštěvníků a přispívá tím k rozostření klasického vnímání – aktivní scéna a pasivní hlediště. Návštěvník je vtažen tímto propojením do děje – hry. Zde je umístěna „Zahrada fantasie a hudby“.
Velkorysý prostor expozice využívá výhody dvou modulárních jednotek zakoupených pro českou účast. Expoziční prostor na úrovni přízemí je širokou rampou propojen s foyerem, ze kterého návštěvník může navštívit malý kinosál – prostor multivize, restauraci, obchod a odebrat si propagační materiál na infopanelu u výstupu.
Všechny nástroje v prostoru Zahrady fantasie a hudby budou maximálně funkční tak, aby mohly být vodiči nehmotných jevů přírody. Příroda bude asociována prostřednictvím reflexe jejích přirozených kvalit – světla, tmy, pohybu, klidu, tónů, hlasů. Prostor se tak stane velkou platónskou jeskyní, ve které bude skutečnost vnímána skrze své odrazy. Projekt vychází ze zkušenosti Petra Nikla s podobným projektem Hnízda her v Rudolfinu.
V prostoru expozice nebudou přítomny objekty využívající elektroniku, počítače, videoprojektory či reproduktory. Jedinou energií, rozeznívající zvukové nástroje a rozechvívající světelné objekty, se tak stanou doteky návštěvníků. Objekty nebudou uzavřenými uměleckými díly, ale budou vydávat své plody při fyzickém kontaktu s návštěvníky. Prostor se tak rozezní nekonečnou a náhodnou symfonií. Zahrada fantasie a hudby se stane otevřeným kreativním polem, místem pro zastavení a sebereflexi.
Prostředí bude nasvíceno několika soustřednými světly, které rozehrají stěny expozice odrazy vodní hladiny bazénu. Vodní bazén bude srdcem a hlavním optickým zdrojem světelného pohybu. Atmosféra světlého a vzdušného prostoru, ponořeného do šera tak, aby vynikly optické jevy, bude asociovat intimitu.
V prostoru expozice bude umístěno 9 nástrojů zvukových a 9 objektů optických. Autory objektů jsou: Petr Lorenc, Ondřej Smeykal, Martin Janíček, Jaroslav Kořán, Milan Cais a Petr Nikl. Jejich společnou charakteristikou je fakt, že se všichni zabývají současně vizuálními, hudebními i divadelními formami.
Restaurace EXPO 2005 Aichi bude umístěna pod hlavní expozicí, se kterou bude vertikálně propojena dvěma objekty Petra Lorence, tzv. jídelními kaleidoskopy. Ty využijí dění, které se bude odehrávat na dvou stolech právě v prostoru restaurace.
To, co bude na restauraci nejvíce české, bude samozřejmě česká kuchyně a české nápoje. Samotný prostor restaurace bude tvořen několika hlavními prostorotvornými prvky: netradičně zpracovaným českým křišťálem, ze kterého budou vyrobeny skleněné závěsy a obrovský lustr u vstupu, dřevěnou vlnou, která definuje prostor a která by nemohla vzniknout bez současných technologií. Vlna také kryje technické vybavení nezbytné pro provoz restaurace.
Stoly vyrobené technologií „STRATOBEL EVA CREATION“ – bezpečnostní, vrstvené, do jejichž folie se vloží tradiční české krajky, které v něm budou “zataveny“. Na stěnách budou viset motivy tradičních českých oděvních doplňků v sérii fotografií Tona Stana, který je bude fotografovat v kontextu současného člověka. Jedna stěna z ječmene plní roli velké rostlinné dekorace, která „přecitovává“ exteriér budovy a zlepšuje akustiku prostoru. Ječmen je vybrán proto, že je jednou z ingrediencí pro výrobu piva.
Film pro EXPO 2005 Aichi nalezne inspiraci v úryvcích z dopisů, úvah a slohových prací japonských dětí ve věku od sedmi do patnácti let, které žijí přechodnou dobu v České republice. Tedy základním tématem je „Jak vidím Českou republiku“ říká Jan Hřebejk dramaturg tvůrčího týmu, a dodává „V Japonsku mají hlavně počítačovou animaci a Česká republika je známá svojí dlouhou a kvalitní tradicí klasického animovaného filmu, proto budou všechny filmy animované.“
Na základě dětských úvah o Češích, místní kultuře, sportu, svátcích nebo životním stylu vytvoří film Jiří Barta. Michaela Pavlátová se bude zabývat tématem životního stylu Čechů, Pavel Koutský vytvoří krátké skeče a Aurel Klimt film o sklářích. Skláři zde budou zastoupeny loutkami.
Světové výstava EXPO 2005 v Aichi se bude konat 25. března – 25. září 2005.
Výstava, která představí EXPO 2005 a ohlédne se za historií největších úspěchů Československa na světových výstavách bude v Nostickém paláci od 25. listopadu 2004.












