CzechDesign.cz

Uměleckoprůmyslové museum v Praze – 15.06.2003

Sutnarovu osobnost nejlépe charakterizuje původní význam slova průkopník - ten, kdo razí nové cesty myšlení a tvorby a riskantně uskutečňuje to, co další generace považují za samozřejmost.

Patří k údělu průkopníků, že bývají pozapomenuti a výstava „Ladislav Sutnar: Praha – New York“ ( 20. 6. – 26. 10. 2003, Jízdárna Pražského hradu) chce objevit v plné síle stále svěží a aktuální odkaz Sutnarovy nesmírně rozsáhlé a rozmanité tvorby. Pro české publikum bude objevná zejména Sutnarova americká tvorba, kterou nebylo možné z politických důvodů až do 90. let minulého století u nás představit.

Ladislav Sutnar patří k zakladatelským osobnostem českého moderního designu, zejména v oblasti užitkových předmětů, výstavnictví a typografie. Díky svým manažerským, organizačním a publicistickým schopnostem se stal vlivným představitelem životního stylu 30. let. Jeho talent prověřil odchod do Spojených států, kde se připojil k zakladatelské generaci moderního amerického grafického designu.

Sutnarovo pojetí designu mělo sociální a etický rozměr, chápal design jako službu výtvarného umělce pro nejširší vrstvy a věřil, že dobrý design může každodenní život zkvalitnit a projasnit. Ve 20. letech se v Čechách zapojil do hnutí za obrodu loutkového divadla, které tehdy hrálo významnou osvětovou roli. Stal se též průkopníkem české moderní hračky, která vycházela z moderní pedagogiky, byla založena na principech abstraktního umění a splňovala požadavky levné průmyslové výroby.

Ve 30. letech se zařadil k významným představitelům evropské funkcionalistické typografie, která reagovala na nový životní styl velkoměstské civilizace, na potřebu rychlé srozumitelnosti a názornosti sdělení. Během deseti let upravil na tisíc publikací zejména pro nakladatelství Družstevní práce, kde působil jako umělecký ředitel. V úpravách katalogů, knih, plakátů, ale i ve výstavnictví vynalézavě pracoval s fotografií, jako novým informačním médiem. Ve svých pětatřiceti letech se stal ředitelem Státní grafické školy v Praze a modernizoval ji tak, aby odpovídala praktickým a aktuálním potřebám společnosti.

Zapojil se rovněž do propagace moderních forem bydlení, byl činný ve výboru na výstavbu kolonie rodinných domů Baba, které byly vzorem podobné kolonie stavěné ve 20. a 30. letech v Evropě. Propagoval úsporné bydlení a spolu s dalšími avantgardními architekty publikoval řadu textů a knih. Ve své výtvarné a manažerské činnosti se zaměřil na předměty každodenního života. V roce 1929 se stal ředitelem Krásné jizby, prvního ateliéru moderního bytového designu u nás a během několika let se mu povedlo díky jeho organizačním schopnostem prosadit moderní design do průmyslové výroby a hromadné distribuce. Dokázal využít prostředků nové reklamy, která měla vzdělávat a získávat střední vrstvy pro nový životní styl. Reklamní fotografie Josefa Sudka, věcné a imaginativní zároveň, měly velký podíl na osvětovém dosahu Sutnarovy Krásné jizby. Servis z varného skla (jeden z prvních průmyslově vyráběných v Evropě), porcelánový soubor a příbory z oceli, které Ladislav Sutnar navrhl v první polovině 30. let, se staly nejprodávanějším vybavením domácností středních vrstev a získaly řadu mezinárodních ocenění.

Největší mezinárodní renomé ovšem získal jako architekt a organizátor výstav československé architektury a užitého umění a v zahraničí, které měly pro mladou demokracii nesmírný význam, protože ukazovaly vysokou úroveň kultury a průmyslu a pomáhaly navazovat obchodní styky. V roce 1939 byl Sutnar pověřen realizací československé expozice na Světové výstavě v New Yorku. Kvůli nacistické okupaci se rozhodl nevrátit zpět do vlasti a po únoru 1948 již jeho návrat domů nebyl možný. Zapojil se do aktivit české exilové komunity, upravoval například nejvýznamnější exilový časopis Svědectví a další materiály Rádia Svobodná Evropa.

Ve Spojených státech se Ladislav Sutnar proslavil v oblasti, kterou objevil a vtiskl jí společenskou závažnost: design informací. Již ve 40. letech vizionářsky předpověděl informační budoucnost lidstva a specializoval se na vizualizaci informačních systémů pro nejrůznější oblasti, zejména pro průmysl, architekturu, stavebnictví, obchod a marketing. Jeho informativní a reklamní letáky a katalogy usnadnily orientaci v nejrůznějších profesích i běžných nákupech. Přínos pro život statisíců lidí měla jeho reforma amerického telefonního seznamu. Ladislav Sutnar je také autorem několika zakladatelských publikací o grafickém designu a dnes je považován za předchůdce grafického řešení webových stránek. Svou prací i svými úvahami přispěl k vizuální kultuře a civilizaci 20. a 21. století. Od 60. let se Ladislav Sutnar intenzivně věnoval malbě a jeho dosud neznámá malířská tvorba je pozoruhodným příspěvkem světového pop artu.

V roce 2001 Ladislav Sutnar obdržel státní vyznamenání Medaile Za zásluhy in memoriam a výstava je tedy další splátkou uznání, které si tato osobnost zasluhuje.